Sára a její bary a Hnízdo snů. Odchody a návraty v povídkách dvou rumunských prozaiků
Panait Istrati (1884–1935) byl tulák a bohém a život mu předčasně zkrátila tuberkulóza. Říkali mu „vypravěč Orientu“. Takto výstižně ho čtenářům představil jeho dobrodinec Romain Rolland, který mu pomáhal v jeho spisovatelských počátcích. O něco konzervativnější Istratiho vrstevník Liviu Rebreanu (1885–1944) je dnes považován za zakladatele moderního rumunského románu. Povídky obou autorů si můžete poslechnout online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Z vlastního překladu připravil: Petr Turek
Účinkuje: Miroslav Táborský
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno: 2010
Liviu Rebreanu: Hnízdo snů
Připravil: Dominik Mačas
Účinkuje: Ivan Řezáč
Překlad: František Holub
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 25. 5. 2025
Panait Istrati: Sára a její bary
Adrien Zograffi, Istratiho literární alter ego, opouští poprvé svou rodnou zemi v prosinci roku 1906 ve věku dvaadvaceti let. V jednom rumunském přístavu nastoupí na loď, která směřuje do egyptské Alexandrie. Až do předvečera první světové války bude mladý idealista putovat Středomořím...
Povídka z volněji koncipovaného cyklu Středozemní moře – východ slunce z roku 1934.
Liviu Rebreanu: Hnízdo snů
Zklamán světem i lidmi se chce vrátit tam, kde prožil šťastné chvíle dětství. Do zapadlé vesničky Vărarey na břehu řeky Someș. Zatímco se jeho vlak blíží k cíli, běží mu v hlavě film se vzpomínkami na všechny dávné kamarády a známé. Shledá se ještě s nimi? Poznají ho? Najde ve Vărarey, co hledá?
Nejposlouchanější
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
DRAMAtapas. Ochutnávka krátkých her současných českých autorek a autorů
-
Hrázný, Poslední rozloučení, O Davidovi a další povídky Biancy Bellové. Povídky současné autorky
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
