Lov jako divadlo. Koláž pohledů na lovectví
K podzimu patří lov. Lov jako rituál odnepaměti vzrušoval bezprostřední blízkostí smrti a pomíjivostí života. Je spojen s kultem trofejí a rozvojem zbrojířství. Tato podívaná, která se z Francie rozšířila po celé Evropě, byla v době baroka událostí nejen loveckou, ale i divadelní, sportovní a společenskou. Lovem jako divadlo se zabývá následující stejnojmenný Večer na téma. Poslouchejte jej online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V roce 2001 ho připravil Jiří Kamen společně s Renatou Váchovou. Z původního, obsáhlejšího pořadu vybrala dramaturgyně Lucie Němečková části nabízející tři vzájemně se doplňující pohledy na lovecký fenomén. A to prostřednictvím rozhovoru s Petrem Martanem, autorem knihy Barok – Zlatý věk myslivosti.
Pojednání o historii lovecké hudby s Petrem Vackem provází lovecké signály a fanfáry, které nahrálo Pražské lovecké trio. O lovech na ptáky a o kompaktním disku Vzhůru na ptáky hovoří Michal Pospíšil, vedoucí souboru Ritornello.
Řeč bude o lovu vysoké zvěře, honech parforsních, tedy za pomocí jezdeckých koní a psů, liščích honech, lovech ptáků i blech, ale i pytláctví a o tom, jak poznamenal lov ráz české krajiny nebo jak ovlivnil moderní české malířství. Pořad připomene i patrona myslivců svatého Huberta a jeho legendu či zákulisí lovů hraběte Šporka, jednoho z nejslavnějších lovců. Z tematických literárních ukázek čtou Jiří Hanák a Rudolf Pellar.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Povídky Harryho Salmenniemiho, Pajtima Statovciho, Tuuve Aro a dalších současných finských autorů
-
Karel Ladislav Kukla: U kata před popravou. Poslední úkol Jana Křtitele Pipergera
-
Choderlos de Laclos: Nebezpečné známosti. Slavný román v dopisech o rafinované hře s milostnými city
-
Markéta Pilátová: Tsunami blues. O ztrátě iluzí, o českých stopách na Kubě i o cestě k novému životu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
