Jan Křesadlo: Mrchopěvci. Absurdní hororová groteska z Československa raných 50. let
Neutěšená atmosféra po komunistickém puči 1948 vykreslená s elektrizující fantazií a humorem. V rozhlasové premiéře desetidílné četby exceluje Jan Holík. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.
Nadaný mladík Zderad je obětí politických poměrů. Živí se jako Mrchopěvec zpíváním na pohřbech. Je dlouhodobě sexuálně vydírán jistým exponentem komunistického režimu. Zderad se (typicky česky) nikdy nevzepře. Spřádá ale plány, jak se mučitele zbavit. Román nabitý humorem a bizarními situacemi je metaforou zrůdného stalinského režimu, který obdobně znásilňoval své občany.
Tělesnou zvrhlost můžeme pochopit a odpustit. Zvrhlost duševní se prominout nedá.
Jan Křesadlo (vl. jménem Václav Pinkava) patří k nejoriginálnějším českým autorům. Emigroval po roce 1968 s pětičlennou rodinou do Anglie, kde pracoval jako klinický psycholog. Psát začal až po padesátce. V Mrchopěvcích se otisklo jeho celoživotní profesní téma sexuálních deviací. Nestandardní praktiky, se kterými byl jako psycholog denně konfrontován, bez předsudků a hodnocení předkládá jako prosté důkazy svérázu lidské existence. Bizarní motivy zpracovává se značnou dávkou provokativního humoru a konstatuje: lidi jsou divní.
Vedle pitvorných sexuálních scén příběh prostupují erudované provokace, vtípky i překvapující detaily z mnoha oborů, kterými se Křesadlo celoživotně zabýval. Ohromující znalosti na poli matematiky, muzikologie a především lingvistiky prohluboval díky mimořádné paměti. Geniální polyglot Křesadlo ovládal více než deset jazyků, včetně sanskrtu, zaniklého sudetského dialektu nebo romštiny, kterou v Mrchopěvcích také uplatnil.
Opožděný debut Mrchopěvci vyšel v roce 1984 v 68 Publishers v Torontu. Získal Cenu Egona Hostovského. Josef Škvorecký považoval Křesadla za bohem nadaného autora, v Čechách velmi, velmi nedoceněného.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.