20 let Geisslerů a jejich barokních inspirací. Alternativní výprava ke zdrojům divadelnosti

23. prosinec 2022
Mozaika

Čím je tzv. doba temna stále aktuální? Jak ji přiblížit dnešnímu divákovi? Jak přetavit principy její umělecké tvorby do originální autorské výpovědi? Odpovědi předkládá nezaměnitelná poetika nezávislého divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten už dvacet let. U příležitosti významného jubilea souboru vám přinášíme seriál „20 let Geisslerů a jejich barokních inspirací“.

Původně amatérské uskupení kolem studentů Petra Haška a Kateřiny Bohadlové si vypůjčilo název od divadelní společnosti spoluutvářející počátkem 18. století základy našeho profesionálního divadla. Zformovalo se v Kuksu z podnětu muzikologa a popularizátora tzv. nového baroka Stanislava Bohadla, zakladatele každoročního festivalu Theatrum Kuks. Ambici stylově navazovat na produkce provozované v místě někdejších barokních lázní za podpory slavného mecenáše umění, hraběte Františka Ferdinanda Šporka, si Geissleři podrželi i po svém přesídlení do pražské VILY Štvanice.

Zakladatelé souboru, kteří jsou s ním stále nedílně spjati, vyprávějí v cyklu Šárky Švábové za doprovodu kritických reflexí teatrologa Vladimíra Justa příběh divadla zpřístupňujícího historický odkaz baroka univerzálně sdělným jazykem současnosti. 

Soubor se chystá oslavit své výročí interaktivní publikací Let's baROCK. Její vznik můžete podpořit na platformě Donio. 

autor: Šárka Švábová
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Lars von Trier: Dogville | foto: Zentropa Entertainments / Isabel / Collection ChristopheL via AFP / Profimedia
Přehrát

Lars von Trier: Dogville. Město, kde každý zná každého. A kde se cizinka může stát snadnou kořistí

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.