20 let Geisslerů a jejich barokních inspirací. Alternativní výprava ke zdrojům divadelnosti
Čím je tzv. doba temna stále aktuální? Jak ji přiblížit dnešnímu divákovi? Jak přetavit principy její umělecké tvorby do originální autorské výpovědi? Odpovědi předkládá nezaměnitelná poetika nezávislého divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten už dvacet let. U příležitosti významného jubilea souboru vám přinášíme seriál „20 let Geisslerů a jejich barokních inspirací“.
Původně amatérské uskupení kolem studentů Petra Haška a Kateřiny Bohadlové si vypůjčilo název od divadelní společnosti spoluutvářející počátkem 18. století základy našeho profesionálního divadla. Zformovalo se v Kuksu z podnětu muzikologa a popularizátora tzv. nového baroka Stanislava Bohadla, zakladatele každoročního festivalu Theatrum Kuks. Ambici stylově navazovat na produkce provozované v místě někdejších barokních lázní za podpory slavného mecenáše umění, hraběte Františka Ferdinanda Šporka, si Geissleři podrželi i po svém přesídlení do pražské VILY Štvanice.
Zakladatelé souboru, kteří jsou s ním stále nedílně spjati, vyprávějí v cyklu Šárky Švábové za doprovodu kritických reflexí teatrologa Vladimíra Justa příběh divadla zpřístupňujícího historický odkaz baroka univerzálně sdělným jazykem současnosti.
Soubor se chystá oslavit své výročí interaktivní publikací Let's baROCK. Její vznik můžete podpořit na platformě Donio.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jean-Claude Brisville: Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem. Střet tolerance a nadhledu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
