Viktor Fischl: Biblické apokryfy. Česko-izraelský spisovatel domýšlí staré známé příběhy
Jak to bylo s Kainem a Ábelem, jaké bylo manželství praotce Abraháma či jak to dopadlo s paní Putifarovou? Česko-izraelský spisovatel domýšlí a rozpracovává staré biblické příběhy. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Spisovatel Viktor Fischl (v Izraeli přijal jméno Avigdor Dagan, 1912–2006) vystudoval práva a sociologii na Karlově univerzitě v Praze. Během druhé světové války a po válce do roku 1949 pracoval jako československý diplomat (byl blízkým spolupracovníkem Jana Masaryka). Koncem roku 1949 se vystěhoval do Izraele a až do svého odchodu do důchodu působil v izraelských diplomatických službách.
Jako základní tvůrčí princip, nebo jen jako průvodní, vedlejší motivy či postupy uplatnil Viktor Fischl v řadě svých próz „domýšlení známých příběhů“ – biblických, z antické mytologie i z děl klasické literatury – a jejich vlastní, osobitou literární interpretaci provázenou humorným nadhledem a odstupem. K principu, který poprvé zřetelněji a ve větším rozsahu použil ve sbírce Figarova zlatá svatba, se několikrát vrací i ve svých Biblických apokryfech.
Na Vltavě uslyšíte příběhy Pravda o Kainu a Ábelovi, Když opadly vody, Manželství praotce Abraháma a Oběť, Noc u potoka, Špatný konec paní Putifarové, Kdo opravdu vyvedl Židy z Egypta, Za všechno může Rut a Babylonská věž, Neznámá Jeremiáda, Apokryf o moudré Abišag a Druhá paní Jobova.
Související
-
Cervantesův Persiles a Sigismunda, severský příběh o pouti za porozuměním
O strastiplné cestě dvojice tajných milenců ze severských zemí do Říma, aby tam mohli uzavřít sňatek jako křesťané. Z románu španělského klasika čte Ivan Řezáč.
-
Seneca: Dopisy. Rudolf Pellar čte ze známého díla starořímského stoika
Jaký je smysl života, v čem spočívá pravé štěstí, jak dosáhnout trvalé radosti, neohrožené mysli a moudrosti, jak žít, ale také jak zemřít?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
