Kdysi plné života a radosti, dnes jen zříceniny. Smutné konce pražských plováren na Vltavě
Snad od nepaměti vznikaly na důležitých řekách v českých městech plovárny. Lidé si potřebovali po těžké práci odpočinout, sportovci utužit tělo, všichni se rádi potkávali s přáteli a pochopitelně tu vznikaly i nové vztahy. Praha nebyla výjimkou. Vltavské břehy byly obsypány důmyslně vymyšlenými koupališti, z nichž mnohé pojaly přes tisíc návštěvníků, ozýval se odsud dětský smích a skokani do vody hrdě předváděli své umění.
Cyklus, který vysílá Český rozhlas Vltava v pořadu Mozaika, řadu takových plováren připomene. Autor seriálu Tomáš Pilát oslovil jejich znalce, odborníka na architekturu, historika a taky pamětníka Josefa Vomáčku, a společně se vypravili na místa těch nejslavnějších. Braník, Barrandov, Zlíchov, Podolí, pražské ostrovy, Letná, Holešovice, Vyšehrad… Tady všude bylo možné se vykoupat. Většina plováren vznikala v devatenáctém století, další vlna pak přišla za první Československé republiky. Plavci měli velký výběr.
Čtěte také
A stejně, jako měly různé osobnosti našeho společenského, politického a kulturního života své oblíbené kavárny, měly i oblíbené plovárny. Cyklus nám připomene třeba to, kam se chodili koupat herci Josef Kemr, Vlasta Fabiánová či Karel Höger, zpěváci Josef Zíma a Eva Pilarová, a s tím, které vltavské plovárny měl nejraději, se svěří i Josef Vomáčka.
A ještě jedna připomínka: mimo jiné i na Žofíně se rodila česká kinematografie. Jan Kříženecký na zdejší plovárně natočil v roce 1898 velmi zábavný film plný pohybu – Výjev z lázní žofínských. A snímek Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne nás zavádí na bývalou Občanskou plovárnu. I o tom je ve vltavském cyklu věnovaném zaniklým pražským plovárnám na Vltavě řeč.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
