Tomáš Garrigue Masaryk: Můj Havlíček. Od smrti Karla Havlíčka Borovského uplynulo sto sedmdesát let
Když Tomáš Garrigue Masaryk dorazil v roce 1918 do USA na jednání o rozpadu Rakouska-Uherska na nástupnické státy, stála už několik let na břehu Michiganského jezera v Chicagu socha Karla Havlíčka Borovského. Jakou roli sehrál Havlíčkův odkaz ve vzniku samostatného Československa nejen u nás, ale i ve světě? Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Ještě coby univerzitní profesor pátral Masaryk v české historii po tradicích a vzorech, o které by mohl opřít své politické smýšlení. Záhy narazil na osobnost Karla Havlíčka Borovského. A tak vznikla kniha „Karel Havlíček. Snahy a tužby politického probuzení“.
TGM v ní mapuje první dekády české politiky, jejíž soukolí se dalo do pohybu po revolučním roce 1848. Havlíčka v ní Masaryk označuje jako národního mučedníka i buditele českého lidu. A coby budoucí Prezident Osvoboditel uskutečnil nakonec Masaryk to, oč Havlíček ve své době usiloval. Vzdělání, osvěta, politika i silná střední třída – dodnes aktuální témata, na kterých stavěl už Karel Havlíček Borovský. A přesto Masaryka rozhodně nelze považovat za Havlíčkova slepého následovníka.
Můžeme se z Havlíčkova myšlení o politice učit dodnes? Co radil národu, v situacích, kdy mocensky prohrává? Jakou roli u Havlíčka zastává občanská společnost? Má sama vliv i bez politického mandátu? A jak na to vše navázal Masaryk a později Havel? Z čeho pramenil Havlíčkův a Masarykův kritický vztah k Rusku? A jak se oba muži stavěli k otázkám víry? To jsou jen některé z otázek, které v pořadu zazní.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Vladimir Nabokov: Lolita. Za hranou lásky
-
Karel Leger: Zapomenutá duše. Když si pořídíte jako letní byt starobylý zámek a trochu tam straší
-
Jiří Vilímek: Neodvratný skon maratónského běžce. Jak se rodí hrdinové a přepisuje historie?
-
August Strindberg: Věřitelé. Někdy si lidé dluží víc než peníze a každý vztah má své věřitele
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
