Marcel Schwob: Smyšlené životy. Slavné postavy minulosti ožívají v povídkách francouzského symbolisty

15. říjen 2021

Biografické miniatury francouzského spisovatele symbolismu, které inspirovaly i Borgesovy známé Obecné dějiny hanebnosti. Premiéru v podání Libora Hrušky a Dany Černé poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkují: Libor Hruška, Dana Černá
Připravil: Petr Šmíd
Překlad: Oskar Reindl
Režie: Lukáš Hlavica
Premiéra: 11. 10. 2021

Marcel Schwob patří mezi přední autory francouzské symbolistické prózy. Krom Smyšlených životů, studií o svých oblíbených autorech, mezi něž patřil např. Francois Villon, napsal i řadu kratších básnických próz, v nichž sugestivně evokuje příběhy ze starých dob, líčí tragiku událostí, hrůzu z osudové nevyhnutelnosti, ale dokáže i vše odlehčit ironickým humorem.

Smyšlené životy jsou sbírkou dvaadvaceti polobiografických povídek, která poprvé vyšla v roce 1896. Kniha, v níž se mísí známé a fantastické prvky, byla jedním z prvních děl žánru fiktivní biografie. Kniha inspirovala i Obecné dějiny hanebnosti Argentince Jorgeho Luise Borgese.

V českém překladu vyšly Smyšlené (nebo též Imaginární) životy kompletně v letech 1911 a 1923 v překladu Marie Kalašové a Josefa Marka. My však vybíráme z novějších překladů Oskara Reindla, který zařadil 5 těchto biografií do výboru Král se zlatou maskou (Odeon, 1974).

Sám Marcel Schwob o své knize napsal: „Životopisec, podobně jako nižší božstvo, umí vybrat z lidských možností tu, která je jedinečná.“

Pět smyšlených životopisů v našem cyklu doplňují tři podobně laděné povídky, které Schwob vydal počátkem 90. let předminulého století. Podobně jako hrdinové Smyšlených životů i jejich protagonisté skutečně existovali. Autor však jejich osudy mírně pozměnil.

autoři: Petr Šmíd , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.