Klaus Mann: Bod obratu. Zpráva o jednom životě
Německý spisovatel, dramatik a novinář Klaus Mann žil v mimořádně neklidné době – prožil první světovou válku, rušná dvacátá léta a po roce 1933 se jeho život odehrával ve znamení vášnivého odporu proti nacistické zvůli. Syn nobelisty Thomase Manna byl neúnavným novinářem, literárním kritikem, redaktorem a vydavatelem emigrantských časopisů světové úrovně. Memoáry Bod obratu začal psát jako pětatřicetiletý. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Klaus Mann se narodil v roce 1906 v Mnichově. Literárně umělecké prostředí, ve kterém vyrůstal, v něm záhy vyvolalo touhu po vlastní literární tvorbě ve stopách svého otce a strýce Heinricha. Meziválečné Německo ale brzy zasáhla hluboká hospodářská krize a následný nástup nacismu. Mannovi, veřejně se angažující proti rostoucímu nacionalismu, jsou v roce 1933 nuceni odejít do emigrace, jsou zbaveni německého občanství a jejich majetek je konfiskován.
Klaus Mann nejprve působí v Amsterdamu, kde vydává časopis Die Sammlung. V roce 1935 získává celá rodina československé občanství a o rok později odcházejí do USA. Klaus Mann je přímým svědkem španělské občanské války a od roku 1943 se jako příslušník americké armády účastní operací při osvobozování Evropy.
Poválečným vývojem je však hluboce zklamán. Naděje, že se konečně vyplní sen o duchovní a kulturní integritě Evropy, se záhy hroutí. Klausovi se navíc nedaří hmotně se osamostatnit a složitě se vyrovnává se svou homosexualitou. To všechno vyústí v roce 1949 v sebevraždu.
Dobrovolná smrt neohroženého bojovníka proti všem totalitám na počátku studené války nebyla pouze rezignací, nýbrž spíš mementem a výzvou.
Ve stínu příbuzných
Poměrně bohaté literární dílo Klause Manna v průběhu jeho života nikdy nevystoupilo ze stínu proslulosti díla jeho otce Thomase a strýce Heinricha. Čtenáři a literární kritika objevili v širším rozsahu tvorbu Klause Manna až v poslední čtvrtině 20. století, zejména jeho klíčový román Mefisto z roku 1937.
V roce 1981 natočil podle této knihy režisér István Szabó Oscarem oceněný stejnojmenný film, v němž hlavní roli strhujícím způsobem ztvárnil Klaus Maria Brandauer. Celosvětový úspěch tohoto filmu konečně vyvolal zasloužený zájem o literární pozůstalost Klause Manna.
A v ní čtenáři objevili i pozoruhodné memoáry s názvem Bod obratu: Zpráva o jednom životě. V roce 1997 vyšly v českém překladu Anny Siebenscheinové a o devět let později připravil Miroslav Stuchl jejich rozhlasovou podobu jako četbu na pokračování.
Kromě osobní zpovědi jde o mimořádně zajímavou historii kulturněpolitické a mravní situace v Evropě a v Americe v první polovině 20. století. Příběh Němce, který se stal Evropanem, a Evropana, který se stal světoobčanem, je poutavým dobovým místopisem a především skvělým vyprávěním o bohatém osobním i tvůrčím životě, v němž se uplatňuje autorův zvídavý intelekt i jeho vřelé srdce.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.