Od Vlasty Buriana až po Pražské komorní divadlo. Připomeňte si 90 let divadla Komedie
Je to devadesát let, kdy se v pražském Paláci Báňské a hutní společnosti otevřelo divadlo. Jeho prvním provozovatelem byl Vlasta Burian. Dnes nese název Komedie a právě jeho historii je věnován nový pětidílný seriál.
Všechny epizody
-
1
90 let divadla Komedie: Divadlo ve funkcionalistickém paláci
-
2
90 let divadla Komedie: Divadlo Vlasty Buriana
-
3
90 let divadla Komedie: Padesát poválečných let divadla v paláci Báňské a hutní společnosti
-
4
90 let divadla Komedie: Divadlo Komedie Michala Dočekala a Jana Nebeského
-
5
90 let divadla Komedie: Pražské komorní divadlo v divadle Komedie
U příležitosti 90. výročí divadla Komedie vznikla kniha, kterou koncem roku 2020 vydala Městská divadla pražská. Jednotliví odborníci a odbornice v ní mapují různé etapy této nevšední divadelní scény. Jejich hlasy vás provedou novým seriálem Mozaiky, ve kterém se zaměří na éru herce Vlasty Buriana, období pod vedením progresivního ředitele Městských divadel pražských Oty Ornesta, na porevoluční éru režisérů Michala Dočekala a Jana Nebeského i dobu, kdy zde působilo Pražské komorní divadlo Dušana Davida Pařízka a Davida Jařaba. Úvodem do seriálu je pojednání o architektonickém významu paláce Báňské a hutní společnosti architekta Josefa Karla Říhy v podání historika umění Jakuba Potůčka.
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
Akce Chroust: Allen Ginsberg a StB. Ztracený deník krále Majálesu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.