Alexandra Berková: Magorie. Fantaskní podobenství o zemi pod plochým kamenem
Země, v níž jsme žili, se jmenovala Magorie. Alespoň ve vrcholné experimentální próze Alexandry Berkové, kterou do odpovídajícího experimentálního tvaru adaptoval rozhlasový kouzelník Josef Henke. Fantaskní podobenství o zemi pod plochým kamenem poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.
Dříve než byla stejnojmenná novela Alexandry Berkové oceněná v roce 1991 cenou Egona Hostovského, natočil podle ní režisér Josef Henke dramatickou kompozici s hudbou Emila Viklického.
Alexandra Berková představovala v době, kdy moc totalitního státu zasahovala i do vydávání literatury, typ nekonformní autorky, která si na svůj knižní debut musela počkat dvanáct let (předtím publikovala pouze časopisecky). Knížka s červeným obalem vyšla až v roce 1986 a byla přijata s velkým ohlasem, jak Berková později vzpomínala: „Zmizela z pultů během jednoho dopoledne.“
V této povídkové knize se převážně zaměřila na ženské osudy. Po listopadové revoluci se stala jednou z prvních propagátorek feminismu a vystupovala s tímto tématem ve veřejných diskuzích.
V Magorii, která kolovala téměř jako samizdat v opisech ještě před rokem 1989, si vyzkoušela složitou formální konstrukci a literárnost. Od obojího později ustupovala, zvláště ve svých televizních scénářích. Ženskému tématu však zůstala věrná, dokonce prosazovala v rámci zrovnoprávnění založení ženské zednářské lóže. Patřila také k průkopníkům výuky tvůrčího psaní a řadu let vyučovala na Soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého a na Vyšší odborné škole tvůrčího psaní. Zemřela v roce 2008 ve věku nedožitých 59 let.
Související
-
Alexandra Berková: Temná láska
Žena utlačovaná partnerským vztahem je oblíbeným klišé tzv. ženského čtiva. Hrdinka takových příběhů se vyznačuje krásou, láskou a utrpením, jež jí působí nechutný ...
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
