Pär Lagerkvist: Trpaslík (10 dílů)
Nenávidí všechny a všechno, nikdy nepochybuje o své výjimečnosti, neštítí se ničeho. Boris Rösner v roli muže, který žije na italském renesančním dvoře a který si kvůli malému vzrůstu zažil mnoho ústrků. Myšlenkově podnětná a místy až šokující četba na pokračování z románu švédského spisovatele on-line k poslechu do soboty 15. července 2017.
Pär Lagerkvist (1891-1974) patří mezi ústřední autory poválečné švédské literatury. Pocházel z nábožensky velmi přísné rodiny a výchova v něm zanechala patrné stopy. I když se s náboženstvím poměrně brzy rozešel, nikdy ho nepřestaly zajímat metafyzické otázky a také převážnou část tvorby věnuje hledání nadčasových duchovních hodnot.
Ve 40. letech píše román Trpaslík z prostředí italského renesančního dvora. Titulní postavou je muž malého vzrůstu. Zažil kvůli tomu mnoho ústrků a zesměšňování a žije proto nenávistí. U dvora má výlučné postavení, kterého postupně využívá k získávání moci nad lidmi, k ničení jejich životů.
Trpaslík je ztělesněním zla a nihilismu (je zároveň alegorií na zlo hitlerovské, román vyšel r.1944), ale nutno dodat, že spisovatel v tomto textu (podobně jako v dalších) považuje zlo za součást každé bytosti. Trpaslík je extrémním případem, kdy získalo zlo vrch, ovšem sám autor říká, že člověk je zčásti dobrý a zčásti zlý a jde jen o to, která z poloh převáží.
Četbu na pokračování jsme v premiéře vysílali v roce 1990, od té doby nebyla uvedena.
Účinkuje: Boris Rösner
Překlad: Radko Kejzlar
Připravil a režii má: Pavel Linhart
Natočeno v roce 1989.
Nejposlouchanější
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Frank Bertrand: Poslední noc Tennessee Williamse. Bilanční monolog stárnoucího umělce
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
