Claudio Monteverdi
MADRIGALY - od tradiční polyfonní věty pozdně renesančního charakteru až k doprovodné monodii: dovršení rozkladu renesanční polyfonie založené na rovnoprávnosti hlasů - preference sopránu a basu. Celkem 9 knih madrigalů.
1. až 4. kniha: tradiční technika, ale svobodnější vedení hlasů než v renesanci (Sfogava con le stelle)
5. kniha: odtud již krystalizace jeho mluvy
6. kniha: mimo jiné Nářek Ariadny (Lamento d´Arianna) - madrigalové zpracování torza opery Ariadna (slavná I. část Lasciate /š/ mi morire)
7. kniha: název Concerto - přechod k doprovázeným monodiím, kantátám, triím ad.
8. kniha: Madrigaly válečné a milostné (Madrigali guerrieri e amorosi) - vrcholné dílo. Zde uplatnění tzv. stile concitato /k,č/ (= vzrušení) - např. význam rychlého parlanda =vzrušený stav lidského nitra (válečný útok) Boj Tancreda a Clorrindy (Il combattimento di Tancredi e Clorinda) - na rozhraní mezi madrigalem a operou
9. kniha: Madrigali e canzonette - Scherzi musicali
OPERY - Monteverdi = první reformátor opery - rovnováha sil dramatu a hudby Orfeo (poprvé r. 1607) - dokonalé vyřešení výrazových problémů, výrazné odlišení stylů recitativo a narrativo - vznik skutečné árie a recitativů v dnešním slova smyslu, třídílná árie (ABA, "da capo"), madrigalový charakter sborů, samostatné orchestrální vstupy (úvodní toccata, mezihry - ritornely) s propracovanými party pro 36 hráčů (instrumentace volná). Dnes jedna z nejstarších oper, které se objevují na jevištích.
Odysseův návrat do vlasti (Il ritorno d´Ulisse in patria) (1640) - antický námět v reálném (méně mystickém) zpracování, první dochovaná opera pro benátské divadlo
Korunovace Poppey (1643) - širší uplatnění árií, sborů minimálně, typ sólistické opery, instrumentace konkrétnější - větší barevnost na základě dramatických představ.
Ostatní díla nedochována nebo jen torza (Ariadna - viz výše ad.)
DUCHOVNÍ HUDBA - pozoruhodná úroveň, srovnatelná s vrcholnou renesancí (vlivy: G. P. d. Palestrina, nizozemská škola, benátská dvojsborovost)
Rozsáhlý cyklus 14 skladeb věnovaných v r.1610 papeži Pavlovi V. Z něho nejznámější:
Šestihlasá parodická mše na Gombertův motet (Missa da Capella a sei voci.)
Mariánské nešpory (Vespro della Beata Vergine).
Zakladatel benátské operní školy - první skladatelské školy vůbec. Přispěl k rozkvětu duchovní hudby (byť ještě v pozdně renesančním duchu)
