Z Ruska - 10. října
S "Jelenou", o které se teď v Rusku hodně mluví, nás v pravidelné pondělní poznámce seznámí Jana Klusáková.
Zatímco v nejvyšších kruzích ruské politické scény vládne dojemná jednota, ve filmových kruzích to vře. V čele "nejdůležitějšího ze všech umění," jak řekl Lenin, stojí momentálně dva hodně rozhádané svazy: Kinosojuz neboli Filmový svaz (v čele s režisérem Andrejem Proškinem) a tradiční Sojuz kiněmatografistov, tj. Svaz filmařů (v čele s Nikitou Michalkovem). Nejnovější hojně citovaný spor se týká filmu, který Rusko posílá do soutěže o Oskara. Většina odborníků se shodla na letošní novince Andreje Zvjaginceva Jelena, ale Ruský oskarovský výbor, jak zní oficiální název této instituce, odhlasoval válečný velkofilm Nikity Michalkova Citadela, který v Rusku propadl jak u kritiky, tak u diváků.
O Citadele, třetím pokračování epopeje Unaveni sluncem, v němž hrdina v podání režiséra snímku Nikity Michalkova při snídani se soudruhem Stalinem v Kremlu řeší otázky další válečné strategie, jsem už leccos sdělila; dnes tedy informuji
o sociálním podobenství jménem Jelena, nad nímž se sešli nejúspěšnější ruský filmový producent Alexandr Rodnjanskij a Andrej Zvjagincev - jediný Rus, zařazený mezinárodní skupinou expertů mezi sto perspektivních režisérů 21. století.
Jelena (hraje ji Naděžda Markinová) je starší žena, původně zdravotní sestra, která bez velké lásky žije v centru Moskvy s bohatým stárnoucím Vladimírem (Andrej Smirnov). Jelena každou volnou chvíli zajíždí do nevábné moskevské čtvrti za synem a jeho dětmi, které ze všech sil finančně podporuje. Syn potřebuje peníze, aby Jelenina vnuka vykoupil z vojny, ale pragmatický Vladimír nehodlá této neperspektivní části rodiny pomáhat. Jelena tedy naplánuje jednoduchou a efektivní akci...
Režisér Zvjagincev odpovídá na otázku, zda lze ženu, ochotnou spáchat pro blaho vlastní rodiny zločin, považovat za typickou představitelku současného ruského lidu a jeho morálky: "Tomu, co se přihodilo v naší společnosti, říkám změna lidského druhu. Globální změna sociální úrovně života zásadně ovlivnila mravní stav společnosti i každého jednotlivce. Peníze vytěsnily všechno ostatní; veškeré snahy a cíle, nacházející se za hranicemi materiálního světa, se odsunuly do pozadí a z člověka se stal tvor ovládaný jedinou starostí: jak přežít v dnešních složitých podmínkách. Pokud se díváte na televizi a čtete černou kroniku, pochopíte, o čem mluvím."
Andrej Zvjagincev se narodil v roce 1964 v Novosibirsku. Herectví vystudoval nejprve tam, pak v Moskvě. Má za sebou několik menších filmových rolí. Jako režisér se poprvé uplatnil v roce 2000 v tv seriálu Temná komora. Jeho celovečerní debut Návrat tři roky na to získal v Benátkách hned dva Zlaté lvy a osmatřicet dalších cen na různých světových festivalech. Další film (Vyhoštění) si odnesl z Cannes cenu za nejlepší mužskou roli a Jelena letos Zvláštní cenu poroty.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Ludvík Souček: Prouklovi kočkeni. Dokážou se lidé sžít s nově objevenými podivnými tvory?
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka