Z Ruska - 21. února

Před týdnem v pondělí jsem upozornila na to, že týž den večer se na Berlinale koná premiéra ruského celovečerního dokumentu Chodorkovskij. Film zaznamenal velký úspěch. Z tiskové konference s jeho autorem, německým režisérem ruského původu Kirillem Tuši, vybírám:

"Prý to byl odvážný projekt, ale já nejsem žádný hrdina, prostě jsem jen chtěl spustit debatu o Chodorkovském. Mám za to, že dialog mezi Západem a Ruskem je nezbytný a doufám, že můj film se stane jeho součástí. Ruská distribuce zatím film odmítá, tudíž ho tam skoro nikdo neviděl, přesto se o něm hodně mluví a novinové titulky se ptají: Na čí straně je režisér? Na tuto otázku zásadně neodpovídám. Odmítám černobílou diskusi o tom, kdo je v téhle cause vinen a na čí straně je pravda. - Neměl jsem to snadné, spolupráci odmítla řada organizací v Rusku i na Západě. Grigorij Javlinskij, veterán ruské opozice mi radil, abych raději točil o ruské přírodě, a když už chci mít na plátně mermomocí ruského člověka, měl bych si vybrat někoho, kdo žil před sto padesáti lety. - Na začátku natáčení ruská strana netajila, že mě sleduje. Kolikrát jsem si připadal jako James Bond, když za mnou až domů jelo auto s ztlumenými světly. Občas jsem se doopravdy bál. Když zahynul Litviněnko, přátelé mi radili, abych se spakoval a vrátil se z Ruska domů. Při příjezdu na Berlinale se dvakrát ztratila soutěžní kopie. Chci věřit, že se německá policie nemýlí, když mluví o běžné krádeži. - Hlavní otázka, na niž se snažím najít odpověď, zní: proč se Chodorkovskij vrátil ze Západu do Ruska - musel přece vědět, že ho zavřou. Trápil jsem se s tím pět let, chodil na soudní jednání, psal Chodorkovskému do lágru, vyptával se jeho příbuzných a známých. Až na začátku druhého procesu se na mě usmálo štěstí: soudce mi nečekaně povolil krátké setkání s odsouzeným. Dali mi 10 minut. Bez kameramana, točil jsem sám. Ozbrojení strážci do mě každou chvíli zezadu strkali, jako že už mám končit. Po letech, během nichž jsem měl všechno podrobně rozmyšlené, jsem najednou zapomněl všechny svoje otázky - ale tu hlavní jsem přece jen položil. Chodorkovskij odpověděl, že se vrátil, aby nezradil svého partnera Platona Lebeděva. Že chtěl dokázat před soudem, že není vinen. A že chytrý člověk nachází východisko z prekérní situace. Zatímco moudrý člověk se jí vyhne. Asi jsem nebyl dost moudrý, uzavřel rozhovor a usmál se. Na úsměv někdejšího nejbohatšího ruského oligarcha za neprůstřelným sklem diváci jen tak nezapomenou," uzavřel Kirill Tušé, režisér filmu Chodorkovskij.

Skupina výtvarníků ruského města Jekatěrinburgu 1. února představila veřejnosti projekt Dočasné pomníky hrdinů internetu. 1. února se narodil první ruský prezident Boris Jelcin, byl tedy vztyčen pomník na počest ruské bukvy JE.

Na 1. březen, den přijetí zákona O policii, se plánuje odhalení dvoumetrového pomníku líbající se dvojice - sovětského milicionáře a ruského policisty. Autor Sergej Lauškin použil lehké materiály včetně kartonu a dílo nazval Polibek aneb Metamorfóza.