Z Ruska

Ve Velkém sále moskevské konzervatoře se ve čtvrtek 26. dubna večer konal dlouho dopředu vyprodaný koncert - plakáty oznamovaly Jubilejní galakoncert Moskevského státního akademického komorního sboru, který byl založen před čtyřiceti lety a dodnes zpívá pod vedením svého charismatického zakladatele profesora Vladimira Minina - umělce ověnčeného mnoha tituly. Tehdy v roce 1972 byl vznik Mininova sboru významnou událostí v kulturním životě Sovětského svazu; ještě za sovětského období si troufl realizovat po léta zakázané duchovní skladby Sergeje Rachmaninova, Petra Iljiče Čajkovského, Pavla Česnokova a dalších ruských skladatelů. A pro sbor začali psát i sovětští skladatelé: Sviridov, Gavrilin, Ščedrin, Daškevič, Gija Kančeli. Mininův sbor je už po léta ruský vývozní artikl mimořádných kvalit - vystupuje s nejlepšími orchestry, dirigenty i sólisty doma i v zahraničí. Navštívil všechny kontinenty kromě Austrálie, a Rusové dodnes dojatě vzpomínají, že na slavnosti ukončení Olympijských her ve Vancouvru Mininův sbor zapěl hymnu Ruské federace a-capella, což přimělo šedesáti tisícový dav na stadionu k největšímu potlesku, jaký ruští umělci zažili. Na jubilejním večeru 26. dubna v Moskvě zazněla nejúspěšnější čísla Mininova sboru: od náročných skladeb Valerije Gavrilina a Georgije Sviridova přes ruské, ukrajinské a gruzínské národní písně a spirituály po překvapivé interpretace světových hitů z repertoáru Beatles a Stinga. Režisérem večera byl známý filmař Vadim Abdrašitov.

V Moskvě padlo rozhodnutí, že ruským zástupcem na 55. bienále v Benátkách bude konceptualista Vadim Zacharov. Umělec byl překvapen; konstatoval, že posledních pět let v Moskvě nevystavoval - a náhle taková příležitost. Také na minulém benátském bienále reprezentoval Rusko konceptualista, ale o generaci starší (Andrej Monastyrskij) a všeobecmý údiv tehdy vyvolalo, že nejdříve byl jmenovaný kurátor, až pak výtvarník.

Ruské ministerstvo kultury přijalo archiv Mstislava Rostropoviče a odnynějška odpovídá za ochranu a pojištění více než jednoho tisíce položek této cenné sbírky. Ministerstvo přijalo dále cenné papíry, obrazy a dopisy od umělcovy vdovy pěvkyně Galiny Višněvské a obou dcer Olgy a Jeleny. Rostropovičův archiv obsahuje mimo jiné: dopisy carevny Kateřiny Druhé, archiv Alfréda Schnitkeho, rukopisy Dmitrije Šostakoviče, Krzysztofa Pendereckého, Rodiona Ščedrina a dalších hudebních skladatelů. Ministerstvo kultury konstatuje, že neusiluje o to, aby se tyto cenné dokumenty staly majetkem státu; sbírka může zůstat v soukromých rukách s tím, že ministerstvo ji bude moci používat pro pořádání výstav ve státních galeriích a expozicích. Ostatně - Mstislav Rostropovič si vždycky přál, aby jeho sbírka zůstala přístupná lidem.