Zajímavosti ze světa vědy

U většiny druhů společenských vos žijí samičky v kolonii, kde panuje hierarchické uspořádání, takže jen dominantní samička - královna - klade vajíčka a rozmnožuje se, kdežto ostatní fungují altruisticky jako podřízené dělnice, které se nerozmnožují, ale staví hnízdo, obstarávají potravu, starají se o larvy atd. Proč ale dělnice věnují čas a energii, aby pomohly královně zajistit její potomstvo, místo aby si vystavěly vlastní hnízdo a rozmnožily se samy? Tuto otázku si podle vědeckého týdeníku Science položili vědci pod vedením Ellouise Leadebeaterová ze Zoologického ústavu v Londýně. Měřili proto reprodukční úspěšnost vosíka skvrnitého z čeledi sršňovitých. Jeho samičky si každé jaro staví nové hnízdo - buď samy, nebo v malé skupině samiček, kde ne všechny jsou navzájem příbuzné. Biologové sledovali více než 1100 zakladatelek hnízd, a to jak dominantních, tak podřízených, ale i samotářských. Zjistili, že podřízené samičky mívají každá víc potomků než ty samotářské, které se starají o hnízdo a potomstvo samy. Téměř třetina potomků podřízených samiček vosíka skvrnitého vznikla tak, že samičky propašovaly svá vajíčka mezi vajíčka královny, když ta byla ještě naživu. Více než dvě třetiny vajíček však byly nakladeny až po smrti královny, když dříve podřízená samička - dělnice - zdědila hnízdo a stala se sama dominantní. Chování podřízených samiček tedy vůbec není nezištné a altruistické - naopak. Spolupracují s královnou v jejím hnízdě - pak ho zdědí a mohou se tak samy rozmnožovat. Tyto poznatky přinášejí i nový aspekt do teorie o evoluci společenského chování a o vzniku altruismu.

Dávná australská pláž stará 3 miliardy 430 milionů let, která se dnes změnila v pískovec, skrývala zřejmě nejstarší přesvědčivé fosilní důkazy o existenci života na Zemi. Jak nedávno zaznamenal týdeník New Scientists s odkazem na studii v odborném časopise Nature Geoscience, zrnka písku hostila podlouhlé buňky podobné trubičkám - zřejmě bakterie, které získávaly energii ze síry v době, kdy bylo v zemské atmosféře jen velmi málo kyslíku. Tyto buňky tvořily shluky a řetězce a obalovaly zrnka písku. Podobné bakterie zpracovávající síru existují ještě dnes. Dosud nejstarší známé nálezy dokládající existenci života jsou sice ještě o 35 milionů let starší než tyto nově objevené, jejich původ je však zpochybňován - dané útvary totiž mohly vzniknout i minerálními procesy nesouvisejícími s činností živých organismů. Tentokrát však tým vedený Martinem Brasierem z Oxfordské univerzity našel sice o něco mladší struktury, předkládá však vícero důkazů o tom, že jsou skutečně biologického původu. Kromě jiného objevené trojrozměrné mikrofosilie zřejmě měly buněčné stěny odpovídající bakteriím a také se shlukovaly a štěpily jako současné bakterie.

První říjnový týden není jen týdnem oznamování nových laureátů Nobelových cen, ale je i Světovým kosmickým týdnem, kterým Organizace spojených národů už od roku 1999 připomíná dvě přelomové události v dějinách kosmonautiky: vypuštění vůbec první umělé družice Země - Sputniku 1 - 4. října 1957 a dále podpis Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles 10. října 1967. Neméně důležitým cílem Světového kosmického týdne je však popularizovat kosmonautiku prostřednictvím řady různých akcí, přednášek a výstav zejména mezi mladými lidmi. Jak při této příležitosti oznámila Česká kosmická kancelář, zítra se tak v Las Vegas v USA slavnostně završí celosvětový studentský projekt, ve kterém si i jeden Čech bude moci vyzkoušet, co prožívají kosmonauti ve stavu beztíže. Umožní mu to téměř dvouhodinový let Zero-G upraveného letadla Boeing, které poletí po speciálně vypočítané parabolické dráze. Parabolické lety slouží k simulaci stavu beztíže a k nácviku činnností v něm. Česká kosmická kancelář, která koordinuje aktivity ke Světovému týdnu kosmonautiky v České republice, měla možnost navrhnout našeho studenta pro tento let - a vybrala 18letého gymnazistu Stanislava Fořta z Dražic na Táborsku, který se letos stal absolutním vítězem celosvětového finále Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice v Polsku a získal i stříbrnou medaili na Mezinárodní fyzikální olympiádě v Thajsku.