František Kupka – Otto Gutfreund: Umění ve službách národa (1914–1918)

Východočeská expozice nazvaná František Kupka – Otto Gutfreund: Umění ve službách národa (1914–1918) vlastně na výstavu František Kupka: Cesta k Amorfě. Kupkovy salony 1899–1912, kterou připravila Národní galerie, volně navazuje. Představuje malířovu tvorbu z let první světové války.

Jak ve výstavním katalogu uvádí kurátorka Ilona Krbcová, původní myšlenka vytvoření projektu zaměřeného pouze na válečnou tvorbu Františka Kupky byla rozšířena o prezentaci díla Otto Gutfreunda. Oba umělci pocházeli ze stejného kraje. Kupka se narodil v Opočně, po několika letech se s rodiči přestěhoval do blízké Dobrušky. Gutfreund pocházel z nepříliš vzdáleného Dvora Králové. Do míst svého dětství se ani jeden z nich již nevrátil. Kupka se po krátkém poválečném pobytu v Praze vrátil zpět do Paříže, Gutfreund žil a působil v Praze.

Otto Gutfreund: Italský legionář, Československo, kolem 1923, kolorovaná sádra|foto: Vojenský historický ústav Praha

Na počátku první světové války se oba setkali v Paříži, kde se přihlásili již v srpnu 1914 jako dobrovolníci do francouzské Cizinecké legie. Kupka žil ve francouzské metropoli od roku 1895, Gutfreund s přestávkami od roku 1913. V roce 1915 se osudy obou umělců rozcházejí, aby se mohly zase po několika letech sejít, byť jen nakrátko, ve svobodné republice. František Kupka vytvořil v roce 1918, ještě před vznikem Československa, návrhy státní a vojenské symboliky, uniforem příslušníků nové armády a také vojenských vyznamenání. Postavy vojáků ve stejnokrojích inspirovaných francouzskými vzory, připomínají jeho předválečné kresby do pařížských módních časopisů.

Otto Gutfreund neměl za války možnost umělecké realizace. Tři roky, strávené v zajateckých táborech a těžká fyzická práce učinily své. Ani po válce neměl Gutfreund na růžích ustláno. Jeho přítel V. V. Štech vzpomínal, jak v nuzném pokoji pařížského hotelu Rue Marocco, v němž bydlel, vytahoval z pomačkaných krabic kousky dřev, do nichž vkládal své myšlenky a pocity. Teprve po návratu do Československa v roce 1920 se Gutfreund dočkal zaslouženého uznání. Umělecké spodobnění tradice legií v kolorovaných plastikách vojáků nebylo ve své době nikým překonáno. Podle těchto modelů vznikaly po dvě desetiletí stovky průmyslově vyráběných keramických odlitků, které byly využívány při nejrůznějších slavnostních příležitostech, souvisejících s působením čs. legií.

Vybraná díla z období válečné a poválečné tvorby Františka Kupky a Otto Gutfreunda pochází výhradně z výtvarných fondů Vojenského historického ústavu Praha. Podstatná část uměleckých děl byla naposledy vystavena v roce 2006 v pražském Muzeu Kampa. Přesto mají návštěvníci galerie v Hradci Králové možnost poprvé uvidět několik doposud neprezentovaných děl. Jde především o „znovuobjevenou“ Gutfreundovu sádrovou plastiku italského legionáře, o níž se desítky let vůbec nevědělo. Existovaly pochybnosti o tom, zda-li ji vůbec Gutfreund vytvořil. Na současné výstavě to je po osmdesáti letech zřejmě její druhá premiéra. Gutfreundův italský legionář tvoří ústřední motiv celé expozice spolu s Kupkovým akvarelem, který představuje scénu z francouzského zákopu. Malba, na níž umělec spodobnil sám sebe, zaujme na první pohled převahou nádherných tónů modré barvy. Není zcela jasné, zda-li byla vytvořena v prosinci roku 1914 v zákopu v oblasti Champagne, jak je uvedeno na listu, či později.

František Kupka: Čeští dobrovolníci ve Francii (1916)|foto:Český rozhlas

Koncepce rozmístění kreseb, maleb a plastik se nedrží striktně jakéhosi dělení na autory. Prvotní je celkový vizuální vjem z jednotlivých částí výstavního prostoru. Mohou se tak sejít společně Kupkovy a Gutfreundovy malby z počátků bojů roty Nazdar v oblasti Champagne, stejně jako Kupkovy návrhy státní a vojenské symboliky vedle Gutfreundových polychromovaných plastik.

Umělecká díla jsou doplněna také trojrozměrnými předměty, které doplňují dokumentujícím způsobem podobou stejnokrojů a výstrojních součástí francouzských legionářů. Předvedeny jsou zde rovněž realizace Kupkových návrhů československých vyznamenání, a to Čs. revoluční medaile nebo Řádu Zlaté lípy, jenž se dočkal své reálné podoby teprve v roce 2008, uvedla Ilona Krbcová.

Výstava František Kupka – Otto Gutfreund: Umění ve službách národa (1914–1918) je v Malém výstavním sálu v prvním poschodí Galerie moderního umění v Hradci Králové přístupná do 30. prosince 2012.

Galerie moderního umění v Hradci KrálovéVelké náměstí 139/140500 03 Hradec Králové

Galerie moderního umění je přístupná denně mimo pondělí od 9.00 do 12.00 a od 13.00 do 18.00 hodin

Informace: www.galeriehk.cz