Tankianovo metalové chroptění na koncertě kapely System of a Down a nepřesvědčivý Ashton Kutcher v roli charismatického Steva Jobse

16. srpen 2013

První ročník festivalu Aerodrome, jehož tahákem byly na pražském Výstavišti americké hvězdy s arménskou krví v žilách System of a Down, přilákal sedmnáct tisíc fanoušků tvrdé muziky.

Mezi nimi i Honzu Vedrala z Mladé fronty Dnes. Kapela byla skvělá a živé podobě jejich složitých, nejednoduše aranžovaných a komplexních písniček nebylo co vytknout, proto si večer zasloužil 85 %.

Charismatický frontman Serj Tankian koncert zakončil metalovým chroptěním. Jeho šílené hlasové a pěvecké změny ve výrazu, tónu a náladě byly naživo tím úplně nejzajímavějším. I v těch nejsložitějších totiž zněl jako z desky. I když z koncertu místy čišela chladná profesionalita, kterou zakrývají, že jsou léta bez nového materiálu, i tak potvrdili status jedné z nejpřesvědčivějších tvrdě rockových kapel.

Jen o pět procent méně, 80, získal večer v hodnocení Práva a Jaroslava Špuláka. Kalifornská čtveřice podle něj nabídla vše, co od ní bylo možné čekat. Dokázala, že v rockovém světě vytvořila originální, snadno rozpoznatelný zvuk, postavený na dynamickém spojení heavy metalu, hard rocku, melodickém zpěvu a orientálních vlivech.

V písních se střídají nálady, muzikanti poletují od bezuzdných metalových pasáží k poklidným, na cestě mezi nimi si vystřihnou trochu arménského folklóru nebo jiného vlivu z Blízkého východu a proloží to pomalejšími skladbami. System of a Down představili minulost – svou i rockovou. A byl to velmi dobrý koncert, uzavírá svou recenzi Jaroslav Špulák.

Film jOBS vykresluje vizionáře Steva Jobse jako mesiáše, herec Ashton Kutcher ale postrádá jeho charisma. To je titulek Hospodářských novin, pod kterým Tomáš Seidl rozebírá své dojmy ze zhlédnutí snímku Joshuy Michale Sterna. V jeho režii diváci ve zkratce a skokově sledují několik zásadních událostí v Jobsově životě, od založení společnosti Apple až po představení prvního iPodu.

Ačkoli se v dvouhodinovém dramatu pozornost soustředí výhradně na Jobse, tvůrcům se nedaří vysvětlit ani jeho výlučnost, ani to, jak dokázal změnit pohled obyčejných lidí na osobní počítače a mobilní telefony. Herec Ashton Kutcher nikdy nebyl charismatickou osobností jako Steve Jobs. Vždy byl a je hercem druhé ligy, který kariéru vystavěl na pohledné tváři. Snímek jOBS je konvenční, povrchní, ničím výjimečné životopisné drama o výjimečné osobnosti počítačového průmyslu.

Šedesáti procenty hodnotí tento snímek Věra Míšková v Právu. Podle ní jde o standardní biografii, která za kreativitou svého hrdiny zaostává hodně mil. Film nepřináší nic nového, navíc se soustředí především na slova, slova a zase slova – všechno je pohříchu nudný popis známých skutečností, ilustrace slovníkového hesla.

Představitel hlavní role Kutcher má velkou výhodu fyzické podoby a pečlivé přípravy na roli, kvůli níž například dramaticky zhubl a naučil se typické chůzi. S jeho hereckými schopnostmi je to o poznání slabší. Takže divák přijímá Jobsův obrovský vliv na lidi spíše proto, že to ví, než že by to Kutcher dokázal tak přesvědčivě zahrát.

autor: Karel Kratochvíl
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.