Rozhlasové dialogy Jana Wericha, Allan Starski na LFŠ v Uherském Hradišti a čeští filmaři zaujali Hollywood a Disneyho
Dialogy Jana Wericha a jeho dcera Jany vznikaly v Československém rozhlase roku 1969.
Jak píše Marta Švagrová v Lidových novinách, bylo to za pět minut dvanáct – doznívalo uvolnění, ale normalizace už stála za dveřmi nejen rozhlasových studií. Cyklus vyprávění Táto, povídej teď vychází na osmi CD v Supraphonu a zveřejňuje i dosud nevysílané pasáže z autentického Werichova vyprávění.
Osmidílný komplet rozdělil původní rozhlasové půlhodinky na kratší kapitoly řazené podle témat rozhovorů. Werich se ovšem vždycky rozpovídal a od zadaného dotazu často utekl. A právě v těchto odbočkách se vyslovoval k velmi citlivým tématům, což tehdejší posluchač jasně vnímal, nedočkavě na to čekal a byl šťastný, když jeho pocity někdo tak trefně a taky vtipně formulovat. Nic z těchto sentencí o svobodě slova, malosti myšlení i chování nezestárlo. Pod všechny se lze podepsat i v roce 2013 – komentují seriál Táto, povídej Lidové noviny.
Hospodářské noviny otiskují rozhovor Jindřišky Bláhové s filmových architektem Allanem Starskim, který zakončil Letní filmovou školu v Uherském Hradišti a který má na kontě spolupráci například s režiséry Andrzejem Vajdou, Romanem Polanskim nebo Stevenem Spilgerbem. A jaký je mezi těmito osobnostmi rozdíl v přístupu k výtvarné stránce filmu?
Podle Starského Wajda rád pracuje se skeči a je ochotný probírat každou scénu do detailů. Naproti tomu Polanski má od samého začátku velmi přesnou představu, jak bude každá scéna vypadat. Spielberg je velká hvězda. Silná osobnost, která ví, co chce. Jak přiznává v Hospodářských novinách, byl pro něj Schindlerův seznam a Oskar, který za něj obdržel, příležitostí pro získání dalších zakázek. „Hlavně mě začal zastupovat agent. Když pracujete na velké produkci a žijete rok v hotelu, tak je dobré mít adekvátní smluvní podmínky,“ uvádí pro Hospodářské noviny Allan Starski.
Kdo navštívil páteční slavnostní zakončení Letní filmové školy v Uherském Hradišti, nemohl si nevšimnout hned několika narážek na karlovarský festival. Neunikly ani Zbyňku Vlasákovi, který se o svých dojmech z 39. ročníku Letní filmové školy rozepisuje v Právu. Ředitelka festivalu se na závěrečném večeru chlubila, že počet vstupů České televize z „filmovky“ je vyšší než počet vstupů z Varů. Pokud to znamená, že se chce uherskohradišťská přehlídka po karlovarském vzoru vydat směrem k větší profesionalizaci, může to pro ni být jen dobře, protože zrovna v tomto ohledu má co dohánět.
Začíná to drobnými zmatky při vyřizování akreditací a končí to neschopností načasovat české titulky, což už přímo negativně ovlivňuje divácký zážitek. Na druhou stranu není těžké tuto ambici uchopit nesprávně a zničit to, co bylo doposud hlavními devizami Letní filmové školy: rodinná atmosféra, bezbariérový přístup diváků k filmařům a program sestavovaný s důrazem na vzdělávací prvek – obává se v Právu Zbyněk Vlasák.
O úspěchu českých filmařů píše v Mladé frontě Dnes Mirka Spáčilová. Jedinečný materiál, který režisér Steve Lichtag a producent Petr Keller ze společnosti Starlite Pictures nasnímali na takřka nedostupném korálovém atolu v Indickém oceánu, navíc v trojrozměrné podobě, zaujal Hollywood a Disneyho. „Povedlo se, že se ve filmu protínají skoro dvě desítky příběhů nejrůznějších hrdinů z podivuhodného zvířecího světa,“ chlubí se režisér.
„Američtí tvůrci v Los Angeles v našem materiálu nalezli děj, který poskládali podle pravidel zábavných rodinných filmů plných emocí, napětí, tajemství i humoru,“ uvádí Keller. Pro česká kina chystá distribuční společnost Falcon premiéru na letošní 10. říjen. Fotografie želvy z atolu Aldabra a další informace o stejnojmenném snímku najdete v Mladé frontě Dnes.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.