Výběr z denního tisku, 21. června

Kytarový rychlokurz nebo drásavý klid pražského koncertu – těmito titulky redaktoři Lidových novin a Práva hodnotí středeční vystoupení Erica Claptona v O2 Aréně. Michal Bystrov na stránkách Lidových novin oceňuje fakt, že Claptonovi je žoviální chování cizí. Žádné „ahoj Praho, jak se máte?“. Raději pozdraví písničkou. Česká republika přitom může mluvit o štěstí, protože předchozí vystoupení Claptonovy koncertní šňůry ve Vídni a Stuttgartu byla zrušena. Na slavném hudebníkovi nebyly problémy s páteří znát, snad jen, že se ve vysočanské aréně mohl víc odvázat.

Že Clapton s diváky prakticky nekomunikoval, toho si všímá i Jaroslav Špulák. Jak píše v Právu, Clapton jen občas představil některého svého spoluhráče a pak už jen hrál. I díky tomu měl ale koncert spád. Programem tvořeným jak sólovými písněmi, tak celou řadu coververzí Clapton dokázal, že je vynikající kytarista a slušný zpěvák. Jeho šestičlenná doprovodná kapela dokázala některé pasáže ve skladbách zklidnit až k tichu, které v hale v rámci hudební posvátnosti dané chvíle i holdu blues nikdo nenarušil. Právo koncert hodnotí 85 %.

Na téže kulturní straně téhož deníku najdeme divadelní recenzi Radmily Hrdinové, která se byla podívat na Letní scéně Divadla Ungelt na hradčanském Novém světě. Marta Kubišová a Aneta Langerová tam vystupují v muzikálu Karla Štolby Touha jménem Einodis. Děj je inspirovaný pohnutými osudy baronky Sidonie Nádherné. Hra nese označení komorní muzikál, ale je to spíše „písničkál“, postrádající příběh i dramatické situace vtělené do dialogů.

Režie Pavla Ondrucha nabízí pouze volné zřetězení písní, jimiž procházejí stěžejní muži Sidoniina života. Bohužel v citelném zjednodušení až karikatuře, plynoucím už z textu scénáře a pokračujícím v hereckém ztvárnění, kdy divák neseznámený s fakty zřejmě tápe v tom, kdo je vlastně kdo. Písně napsané Karlem Štolbou na tělo Martě Kubišové i Anetě Langerové se poslouchají příjemně, i když texty klopýtají v rytmu i rýmu. A hodnocení Práva? 60 %.

Festival Tanec Praha v poločase shrnuje Roman Vašek, redaktor Lidových novin. Za dosavadní milníky označuje vystoupení Ekvádorce Fabiána Barby, ve kterém se inspiroval průkopnicí německého tanečního expresionismu Mary Wigmanovou. Tanečník tu oživil bezmála sto let starou taneční poetiku založenou na silném tanečním výrazu, výrazných a detailních gestech a extatickém víření.

Výborně vycvičená těla, s nimiž dokáží tanečníci neuvěřitelná kouzla, chválí i Lidové noviny. Divák zjišťuje, že tělo tanečníka se může stát tvárným předmětem, pohybuje se jako perpetuum mobile, jindy se mění v neforemnou a neskladnou loutku. Členové Peeping Tom podle Vaška nabídli nevšední zážitek, absurdní, překvapivý, nejasně čitelný, ale tanečně rozhodně fascinující.

Je lidstvo připraveno? Má jednorozměrný a příliš kladný hrdina místo v dnešní popkultuře? Tyto otázky si podle Lukáše Růžičky klade film Muž z oceli. Recenze Hospodářských novin si všímá toho, že biblický motiv objevující se okrajově v komiksových příbězích o Supermanovi, je zde nastrčený tak, aby si ho všiml i divák, který nechodí do knihkupectví, natož do kostela. Jako mnoho věcí ve scénáři ale zůstane nedořečený nebo neopodstatněný.

Podobně jako téma odpovědnosti, kterou si ústřední hrdina nese na ocelových bedrech, nebo konflikt svobodné vůle a společenského předurčení. Tradiční lidské alter ego Muže z oceli ve filmu chybí. Dvojí identitu tak ukázal spíš režisér Snyder, který natočil rozdvojený film. Muž z oceli dosud utržil přes 200 milionů dolarů, takže je podle Hospodářských novin jasné, že se dočkáme i pokračování. A třeba v něm konečně přijde i ten Superman.

O plánech Kavčích hor píše v Mladé frontě Dnes Mirka Spáčilová. Filmové centrum, které před rokem založila Česká televize, schválilo z 237 pětatřicet projektů k realizaci. Šanci dostali mimo jiné Jiří Mádl, který bude v roli režiséra od července točit vlastní prvotinu Pojedeme k moři. Česká televize chce dát také prostor začínajícím filmařům, absolventům filmových škol – na chystaném kulturním kanálu jim vyhradí stálý magazín – o dalších podpořených projektech se můžete dočíst v Mladé frontě.