Výběr z denního tisku, 16. dubna

V brněnské Redutě měla premiéru hra Zlatá šedesátá. Jak připomíná Luboš Mareček v Lidových novinách, jde o poslední inscenaci současného vedení divadla. Dramaturgyně Dora Vyceníková sestavila scénář z deníků filmaře Pavla Juráčka. Režie se ujal Jan Mikulášek.

Vzniklo výtvarně a herecky znamenité pásmo, které publikum omámí režijním stylem. Mikulášek je básníkem jeviště, nepotřebuje ke svému vyprávění mantinely jasného příběhu. Zlatá šedesátá podle Lidových novin nabízejí mnoho různých generačních čtení pamětníkům a dávají zajímavé otazníky těm mladším.

Pro ty je určená inscenace Roky 90: Láska, pank a Nesmírnost. Jana Soukupová dává v Mladé frontě Dnes za tuto premiéru brněnskému HaDivadlu 45 %. Bývalá legenda předlistopadového divadelního Brna si přizvala spolupracovníky z Divadla Letí.

V režii Martiny Schlegelové se hraje rádoby karnevalově pojatý příběh Ondřeje Novotného, ve kterém mladý scénárista vzpomíná na své dětství. Banální osobní příběh ale nepřeroste do žádné metafory, tím méně prostřednictvím mechanicky odříkávaných zpráv z dobového tisku. Schopnosti většiny herců mají na víc, než co jim hra v prvoplánových postavách poskytla.

Jana Soukupová v Mladé frontě stejnou známkou 45 % hodnotí nejnovější režijní dílo Vladimíra Morávka. Ten do svého provedení groteskní hříčky bratří Čapků Ze života hmyzu s podtitulem Oh! Jaká podívaná! v Brněnské Huse na provázku napěchoval lahůdek jako do dortu pejska a kočičky.

Herci se svíjejí, lezou, věší se hlavou dolů, jejich projev je buď expresivní, nebo extatický. Kostýmy jsou nádherné, scénografie pozoruhodná, dojem ze hry ale rozpačitý. Janu Soukupovou trýzní vidět skvělé herce jako Ivanu Hloužkovou nebo Jan Zadražila, jak jim není dovoleno říct jedinou větu po smyslu.

Festival spisovatelů Praha zkoumá, jak se rodí a umírají národy. Debatovat přijedou cenzurovaní autoři i nesmlouvaví historici. Frank Kuznik v Hospodářských novinách rozmlouvá s Mary Heimannovou, dcerou amerických velvyslanců. Své poznatky ze studia české historie shrnula před dvěma lety v knize Československo: Stát, který selhal. Její publikace tehdy vzbudila kontroverze, reakce tehdy překvapily i samotnou autorku:

„Nestává se často, aby vás ve veřejném prostoru odsoudil český konzul, aby vám gratuloval bývalý šéf rozvědky, aby vás navštívila princezna nebo se o vás debatovalo v Senátu,“ říká Heimannová. A přiznává, že po přečtení dalších studií jiných autorů mohla být v hodnocení československé první a třetí republiky ještě kritičtější.

Závěrem rozhovoru v Hospodářských novinách uvádí, že si váží možnosti v rámci pražského Festivalu spisovatelů vyslechnout zážitky mnohem vážnějších spisovatelů, než je ona sama – z Egypta, z Alžíru nebo z Turecka.