Výběr z denního tisku, 14. září

Daniel Dvořák i Ondřej Černý jsou lidé, kteří za sebou měli nezanedbatelnou kariéru a zacházelo se s nimi jako se zločinci. V rozhovoru s Janou Machalickou to pro Lidové noviny říká Michal Dočekal, ředitel činohry Národního divadla v Praze. Ze zákulisních rozhovorů s ministryní Alenou Hanákovou zvolenou za TOP 09 a Starosty podle něj vyplývá, že situace kolem vedení Národního divadla je na dobré cestě – ministryně přijala požadavek jmenovat pověřeným ředitelem Václava Peloucha, současného provozního šéfa divadla.

Martin Sankot ve funkci ředitele nezůstane, v závěru schůzky s divadelníky se nesměle zeptal, jestli divadlo trvá na tom, aby byl propuštěn i z ministerstva kultury. V rozhovoru s Ivanem Hartmanem to říká v Hospodářských novinách Jan Kačer, který pochybuje o tom, že plán na odvolání Černého pochází z hlavy ministryně Hanákové. Na otázku, kdo za tím stojí, ale odpovídá: „Nevím, jsou to jen spekulace. Možná si někdo myslí, že by v budově Státní opery mohla být třeba přehlídka slonů, čímž by se provoz zlevnil. Ale určitě je za tím nějaký zájem, který se dosud zřetelně neprojevil,“ říká Kačer.

Stačí si projít domácí knihovničku a podívat se, kdo je autorem grafické úpravy knih. S velkou pravděpodobností bude několik z nich mít svůj původ v tvořivé mysli Zdeňka Zieglera. Jeho výjimečné dílo představuje pražské Museum Kampa a v Lidových novinách o něm píše Filip Šnek. Knihy s velmi jednoduchou podobou, třeba filozofické publikace nakladatelství Oikoymenh, jsou příjemné na omak i na pohled.

Honza Vedral v Mladé frontě Dnes cituje Boba Dylana, který se ostře vyslovil na adresu kritiků, kteří mu vyčítají, že bez uvedení zdroje ve svém díle cituje jiné autory. K Henrymu Timrodovi, americkému básníkovi, říká Dylan toto: „Slyšeli jste o něm někdy? Kdo ho naposledy četl? A kdo ho připomenul? Díky komu jste si ho přečetli?“ rozčiluje si Dylan, podle kterého jsou citace v hudbě běžné a tradiční, zvlášť ve folku nebo jazzu.

Třiašedesátiletý C. D. Payne, autor série Mládí v hajzlu, zatím ze Spojených států vycestoval pouze do Francie a Mexika. Na začátku týdne přijel na turné po České republice. O důvodech se rozepisuje v Právu František Cinger. Hlavním z nich je propagace nového románu Neviditelný. Cinger se Payna zeptal, co ho inspirovalo k tomu, že ve svých knihách píše o Praze. „Mám u vás hodně fanoušků, což mě těší. Přiznám se, že to bylo z čistě obchodních důvodů,“ říká Payne , jehož turné po dvaadvaceti městech republiky končí 17. září v Moravské Ostravě.

Pavel Novotný se v Mladé frontě Dnes zamýšlí nad sílou snímku, který v posledních dnech pobouřil muslimy v arabských zemích, protože podle nich uráží proroka Muhameda. Článek pátrá po autorovi. Snímek s názvem Nevinnost muslimů měl natočit muž jménem Sam Bacile s občanstvím Spojených států a Izraele. Židovský stát ale uvedl, že takového člověka nezná. Filmař sám, ať už se jmenuje doopravdy jakkoli, se vyděšeně skrývá. Nešťastní jsou i herci, kteří údajně netušili, jaké vyznění bude snímek mít.

To, že před 75 lety zemřel Tomáš Garrigue Masaryk, připomíná Petr Fischer v Hospodářských novinách. Základem demokratické Masarykovy teorie je podle něj triáda Idea-Bůh-Víra: idea státu vycházející z mravního božského rámce potřebuje víru a s ní spojené nasazení k aktivitě pro jeho budování, aby mohla být idea uskutečněna.