Výběr z denního tisku, 13. září

Včerejší schůzka ministryně kultury Aleny Hanákové s divadelníky poukázala na jediné – divadlo je kriticky rozhádané a nejednotné. Na schůzce byla Jana Machalická a v Lidových novinách popisuje její průběh. Ten by se dal shrnout do jedné věty z Pyšné princezny: Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil. Více než hodinu a půl probíhající schůze odhalila to, že spojení Národního divadla a Státní opery proti sobě postavilo oba celky. Odboráři, orchestry a zfúzovaný operní soubor odvolání Černého uvítali, šéf baletu Petr Zuska vyzval ministryni k demisi, Kačer se Hanákové zastával. A ekonomický náměstek Sankot? Vytáhl nejsilnější kalibr a populisticky slíbil zvýšení platů.

Dnes má premiéru detektivní thriller Davida Ondříčka Ve stínu. Snímek podle Marcela Kabáta z Lidových novin dostal zřetelnou, důraznou obrazovou podobu vycházející z dobového stylu. Co se dějové linky týče, scénář Marka Epsteina situovaný do Prahy roku 1953 nabízí ale obraz velmi svévolně interpretovaný. Pokud je hlavní hrdina příběhu kapitán Hakl, Ivan Trojan, víc než rok po skončení procesu se Slánským upřímně překvapován praktikami komunistického režimu, je to na pováženou. Ondříčkovo dílo trpí podle Kabáta tím, že chce být historické a zároveň nesvázané fakty.

Čtvrtého října má premiéru snímek Cesta do lesa, která bude podle režiséra Tomáše Vorla volným pokračováním Cesty z města. Ve filmu hrají kromě režisérova syna Bolek Polívka, Eva Holubová, Tomáš Hanák a digitální zvířata. Mirka Spáčilová pro Mladou frontu Dnes připravila několik rozhovorů s tvůrci. Režisér k užití digitálních animačních technologií uvádí paradox, že film, který má být oslavou přírody, si musí ledňáčka vyrobit v počítači, protože ve skutečnosti se jeho let nedá zachytit. Co se příběhu týče, dočteme se, že se Hanákův hrdina stane obětí udání sousedů a stíhání protidrogové policie, protože se jeho láska, se kterou má dvě děti, živí léčitelstvím.

A ještě k jedné filmové premiéře – Věra Míšková v Právu píše o filmu Olgy Špátové Největší přání a přináší i rozhovor s autorkou. „Před dvěma lety jsem zatoužila splnit si sen o tom, že budu mít stůl a kolem něj plno lidí, se kterými budeme debatovat o životě a společnosti – film mi ten film splňuje.“ Špátová zpovídala před kamerou kominici i dirigenta, studenty i mladého vězně, neonacisty, komunisty a anarchisty, věřící i zamilované. Věra Míšková uzavírá článek odstavcem chvály – kdo se chce dozvědět něco podstatného o mladých lidech, srovnat si jejich přání s vlastními, neměl by film Olgy Špátové minout. Olga je dcerou svého otce v nejlepším smyslu toho slova a její film je dojemný, nikoli sentimentální.

Divadelní téma se dostává na titulní stránky novin v posledních dnech častěji, než bychom si přáli. Ty dnešní vzpomínají na Radoslava Brzobohatého, který zemřel včera, den před svými 80. narozeninami. Citujme jen krátce některé články. Lidové noviny: Radoslav Brzobohatý divákům utkvěl v paměti jako F. L. Věk nebo jako František ve filmu Všichni dobří rodáci. Mladá fronta Dnes: Do černé se odělo jeho pražské divadlo, které vedl s manželkou Hanou Gregorovou. Právo: Ke svým valašským předkům odešel velký herec a dobrý rodák, po němž zůstalo velké dílo. Hospodářské noviny: Brzobohatý patřil k nejcharismatičtějším i nejvšestrannějším českým filmovým, divadelním a televizním hercům, jednou z nejvýraznějších rolí Radoslava Brzobohatého byl komunistický tajemník Ludvík v Kachyňově filmu Ucho.