Výběr z denního tisku, 3. července

3. červenec 2012

Připravil Karel Kratochvíl.

Karlovarský festival se dostal i do dnešních novin. Mladá fronta Dnes recenzuje snímek Konfident. Film vznikl v česko-slovensko-polské koprodukci, režíroval ho Juraj Nvota a hlavní roli ztvárnil Jiří Mádl. Podle Mirky Spáčilové mu chybí jedinečnost, a proto mu dává 55 %. Film vyšel z archivních materiálů Státní bezpečnosti o skutečném případu radioamatéra, který sledoval a byl sledován. Jiří Mádl postavu vystihl přesně, střídmě, díky němu se film drží krůček od politického plakátu. Jinak ze všeho vane duch prvoplánové publicistiky s prvky retroseriálu Vyprávěj.

Ondřej Štindl je také v Karlových Varech a píše o filmu Je těžké být bohem. Tento dokument Antoiana Cattina mapuje bolavé peripetie vzniku stejnojmenného sci-fi ruského režiséra Alexeje Germana. Film zůstává nedokončený, mimo jiné proto, že Germanovy představy o něm jsou naprosto perfekcionistické a detailní, málokdo je schopen je pochopit a naplnit. Analogie s adaptovanou knihou je zřejmá – epický průšvih, jenž se rozvíjí před kamerou. Běží roky, natáčení se stěhuje, klíčový člen štábu zemře, další se rozhádají, aby se znovu sešli. Ondřej Štindl připomíná, že historie filmu je bohatá na příběhy o tom, jak se natáčení vymklo, jeho srovnání najdete v Lidových novinách.

S hercem dánského filmu Hon hovoří v Právu Věra Míšková. Snímkem Thomase Vinterberga se dočkal v Karlových Varech ovací ve stoje. Jeden z protagonistů Thomas Bo Larsen se podělil o svá slova nadšení. Vysvětluje, že na příběh učitele mateřské školy, křivě obviněného sedmiletou dívenkou ze sexuálního obtěžování, četl režisér v novinách. Míšková dále zjistila, že s režisérem začal Bo Larsen spolupracovat hned po skončení divadelní školy a odhalila i princip jejich spolupráce: v jedné špinavé hospodě mají svůj stůl, kde se jednou za dva měsíce sejdou, dají si pivo, večeři, kecají o ženských a filmu. Vznikají tam všechny příběh.

Rozsáhlý rozhovor s americkým režisérem Taylorem Hackfordem přinášejí Hospodářské noviny. Jindřiška Bláhová nenechává bez poznámky fakt, že Hackford zastupuje 14 tisíc režisérů v hollywoodských odborech. „Jsme velmi dobře organizovaní, proto se nám podařilo vybojovat třeba právo na to, a by měl režisér na první střih filmu deset týdnů, během nichž mu do toho nikdo nemůže zasahovat. Třeba v Británii jsou to jen týdny dva,“ chlubí se úspěchy Taylor Hackford. O životopisném snímku Ray Charlese říká, ho nakonec zaplatila soukromá osoba, která podepsala šek. Řadu z patnácti let práce na tomto projektu strávil přemlouváním a přesvědčováním producentů, žádné studio nakonec tento film dělat nechtělo.

Nejen filmová témata plní dnešní stránky novin. Vladimír Vlasák hodnotí v Mladé frontě Dnes devadesáti procenty nové album Jaromíra Nohavici „Tak mě tu máš“. Zaujal ho Nohavicův cit pro rozmáchlé drama a velké příběhy. Písně do sebe výtečně zapadají. Posluchač dostane porci slovanské melancholie, čechrané harmonikou Poláka Roberta Kusmierského. I když album není tak aranžérsky propracované jako Divné století z roku 1996, Nohavica dokazuje, že nikdo z kolegů nedělá takové písně, jako on.

Jaroslav Špulák připomíná v Právu, že Rock for People začíná už dnes večírkem pro nedočkavé. Až do 6. července vystoupí 150 interpretů, kteří nabídnou 290 hodin hudebních i nehudebních zážitků. I když královehradecký Festivalpark ještě nebude v provozu celý, na několika scénách vystoupí Tomáš Klus, Aneta Langerová, Charlie Straight a další. Zítra vystoupí například americká crossoverová legenda Faith No More. Při jejím vystoupení bude pódium celé bílé a kapela by měla využít i množství okvětních lístků, které si u pořadatelů „objednala“. Brány festivalu se otvírají dnes ve 14 hodin.

autor: Karel Kratochvíl
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.