Celosvětová finanční krize vstoupila jako téma na divadelní scény!
Jedním z velkých témat, která se objevují na divadelních scénách v posledních pár letech, je celosvětová finanční krize. Kdo jsou autoři, kteří se ujali nelehkého úkolu zprostředkovat složité souvislosti světa peněz laickým divákům?
Fascinující svět peněz, bankovních systémů, virtuálních čísel, spekulací na burze jsou obyčejnému člověku vzdáleny, ale o půjčkách, hypotékách, celoživotních dluzích ví své mnozí z nás. A tak není divu, že se tento fenomén stále častěji objevuje i na divadelních scénách. Dvěma největšími britskými hity na toto téma jsou Enron Lucy Prebbleové a The Power of Yes (Síla přitakání) Davida Harea, který hru napsal na objednávku londýnského Národního divadla.
Oba autoři se shodují v tom, že psát o tomto businessu je obtížné z několika důvodů. Tím základním je, jak srozumitelně či dokonce zábavně laickému publiku přiblížit odborné finanční termíny. A tak třeba upoutávka na Hareovu hru přirovnává východisko finanční krize k plavbě skvělé lodi s nablýskanými palubami a solidní konstrukcí, která se nepozorovaně řítí plnou parou vstříc obrovskému ledovci. Prebbleová upozorňuje na nutnost vyhnout se jakýmkoliv zjednodušením. „Při seriozním přístupu, není možno paradoxy kapitalismu jen tak rozcupovat na kousky. S dramaturgem mé hry jsme se shodli na tom, že ke kapitalismu máme všichni ambivalentní vztah - dokonce i levicově orientovaní liberálové mají rádi iPody, džíny a další vymoženosti, které kapitalismus přináší, ale to neznamená, že vše, co se tu děje, je správné.". David Hare upozorňuje na další riziko: „ Psát hru o současných problémech je pro autora nevděčné v tom, že ji lidé nebudou považovat za umělecký tvar, ale za pouhé převyprávění novinových zpráv. U mnohých svých her jsem se setkal s kritikou, že se blíží spíše žurnalismu nežli dramatickému tvaru. To je taky důvod, proč se do takových věcí autoři neradi pouští - teprve po delším časovém odstupu dokážou lidé vidět téma obecněji, v jeho nadčasovosti." aby lidé dokázali téma strávit, je třeba podat je lehce zábavnou formou. Což prý pochopili i představitelé businessu. Prebbleová upozorňuje na to, že ředitel Enronu najímal pro večírky společnosti prostor Theatre de Soleil a vystupoval tu zde se svými proslovy ve stylu hvězd showbusinessu. Hra Prebbleové je pojata formou brechtovského muzikálu, a režisér Ruppert Goold dokázal text povýšit do fascinujícího scénického tvaru, reflektujícího výlučný svět peněz. Zároveň ale dobře pochopil úmysl Prebbleové vytvořit tragického hrdinu naší doby. Skilling tedy není žádné nelidské monstrum - je to člověka, který se začne pokládat za mesiáše a skutečně věří, že dokáže změnit svět vytvořením virtuální ekonomie. Motivace jeho finančního ředitele Fastowa zase vycházejí ze snahy zalíbit se svému obdivovanému šéfovi. Zároveň je kuriozní, že jako fanoušek fantasy a sci-fi dá stínovým společnostem, které kumulují neexistující zisky, jména jako Raptor nebo Talon. A právě tito virtuální ještěři, neexistující příšery, se vymknou kontrole a vše zničí.
Chamtivost - strach - radost - naděje - a hlavně peníze, to jsou hesla, která charakterizují hru The Power of Yes. „Není to ani tak regulérní hra, jako fascinující popis krachu bank, a toho, jak byl kapitalismus nahrazen socialismem, v němž ovšem nejsou systémem podporováni chudí, ale bohatí.
Téma finanční krize, hledání jejích kořenů a popis symptomů se ovšem objevuje i na scénách v dalších zemích. Za všechny zmiňme alespoň hru věčné kritičky kapitalismu Elfriede Jelinek Die Kontrakte des Kaufmanns (Smlouvy obchodníků), která měla letos premiéru v divadle v Kolíně nad Rýnem. Začíná ironickou scénou, ve které chór bankéřů hořekuje: „Trhy nám krachují., bože, bože bože můj...".
Ve Francii si zase získal pozornost projekt Pascala Ramberta a Érica Méchoulana Une (micro) histoire économique du monde, dansée (Mikrohistorie světové ekonomiky v tanci), v němž společně s několika profesionály vystoupilo 30 mladých amatérů, účastníků workshopu kreativního psaní v Théâtre de Gennevilliers a 15 zpěváků zdejší konzervatoře. A jak vidí své místo ve světě ekonomiky dnešní mladí? „Ekonomie řídí každý aspekt naší existence - je stálým ohrožením, které nad námi visí jako Damoklův meč. Je to útlak nejvyššího řádu: nevíme, nechápeme, jsme obětováni a nazí a bezmocní brutálním silám výroby a obchodu, jsme zmítáni jako opilé bárky od jedné krize k druhé."
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech