Třikrát Shakespeare v šesti hodinách

Holandská skupina Toneelgroep Amsterdam se vydala na světové turné se svou šestihodinovou inscenací tří Shakespearových her, uváděných pod souhrnným názvem Římské tragédie.

Projekt uměleckého šéfa Tonnelgroep Amsterdam, režiséra Ivo van Hovea Římské tragédie, který se skládá ze Shaesperových her Coriolanus, Julius Caesar a Antonius a Kleopatra, vznikl v roce 2007. Objeli s ním několik festivalů, a nyní se znovu vydávají na turné po světě. Na sklonku roku 2009 jej prezentovali v Barbican Theatre v Londýně. V tomto roce směřují za oceán, po kanadském Montrealu a Quebecu zakončí turné v New Yorku.

Vlámský režisér Ivo van Hove je ve světě známý tím, že klasická dramata přetváří do působivého velmi aktuálního tvaru, s ohromující suverenitou propojuje svět jeviště a hlediště, využívá nejmodernější multimediální techniky, ale navíc dokáže svůj herecký tým vést k detailnímu uvěřitelnému herectví. Jeho inscenace, ať je základem jakákoli klasická hra, se hraje v současných šatech a kulisách a slovy klasiků s drsnou opravdovostí vypovídají o současnosti. K neobvyklosti pohledu navíc přispívá netradiční propojení jeviště a hlediště. Při hostování souboru v londýnském Barbican Theatre byla kritika nadšením bez sebe.

Za všechny vybírám slova kritika Michaela Conveye, který o svém zážitku z představení píše: "Tři Shakespearovy hry jsou zkomprimovány do pozoruhodného šestihodinového maratonu hraného bez přestávky. Nemylte se, není to utrpení, ale obrovská radost. Režisér Ivo van Hove pro nás s invencí a chutí znovuobjevuje tyto tragédie osobních obsesí a tužeb, politických ambicí a osobního prospěchářství, takže se zdá, jako by Shakespeare byl naším současníkem a dopsal své hry právě dnes ráno. Poslední hodina poslední hry Antonius a Kleopatra je úplně nejlepší, kombinuje skvěle rozvrženou scénu s vynikajícími bergmanovsky laděnými hereckými výkony, syrovými jako otevřená rána, bez snahy cokoli předstírat a zalíbit se divákovi.

Van Hoveovým triumfem je, že dokáže stvořit svět, který si dokonale rozumí s technikou, všechno je jako na dlani, celý život je jedno velké představení, nepřetržitá soap-opera, odehrávající se v obrovské konferenční síni, naplněné řečnickými pultíky, televizními obrazovkami, pokojovými květinami, béžovými pohovkami a konferenčními stolky, které jako by byly připraveny na permanentní tiskovou konferenci. My jako publikum jsme součástí představení. Zároveň se díváme i hrajeme, můžeme svobodně posedávat na pohovkách, číst si e-maily na počítačích, kupovat si pití u funkčního baru na scéně. Jsme bezejmenní římští občané, jsme zahrnuti do děje. Můžeme sledovat drama z nejrůznějších perspektiv, vytvářet si tak svou verzi hry, protože máme možnost si vybrat, odkud a na co se budeme dívat. Když je Coriolanus vyhnán z Říma, vyčetl jsem veškeré drama ze zoufalé tváře jeho manželky, když Antonius pronáší proslulou řeč, nejvýmluvnější pro mě byla záda Brutova. Možnost soustředit se na detaily je ohromující, intimní zážitek, který bych přál každému."

Divadlo Toneel připraví ročně pět inscenací a odehraje na 300 představení, v jeho repertoáru figurují nejen adaptace filmových děl - např. podle Antonioniho, Viscontiho, Cassavettese či Igmara Bergmana, vedle Shakespeara např. Tennessee Williams, Eugene O´Neill a mnoho dalších. Nejnověji se Ivo van Hove pustil do Goldoniho trilogie Letní byt. Můžeme jen doufat, že se Toneelgroep Amsterdam dočkáme i u nás. A pokud ne, pravidelně hostují na festivalech v Polsku a v Rakousku. Což už pro nás dnes nejsou nedostupné destinace.