Štěstí – nový německý film režisérky Doris Dörrie

Zde se musí zase všechno podařit, říkala jsem si, když jsem četla o plánech německé režisérky natočit tento film. Její předchozí snímek Hanami, čas kvetoucích třešní, měl u diváků velký úspěch. I k tomuto filmu napsala Doris Dörrie scénář. Tentokrát podle stejnojmenné povídky Ferdinanda von Schiracha. Pro hlavní roli Iriny se jí podařilo získat výtečnou italskou herečku Albu Rohrwacherovou, kterou jsme naposledy viděli ve filmu Saveria Constanzy Osamělost prvočísel.

Doris Dörrie nám chce vyprávět o hledání štěstí, ale hned na začátku filmu nám naservíruje obrázky, které jasně a vemlouvavě říkají: to je štěstí. Jak takové štěstí a la Dörrie vypadá? Ležet uprostřed louky plné rozkvetlých vlčích máků, mazlit se s jehňátky, prostírat na statku vyšívaný ubrus a na něj pokládat sklenice čerstvého medu. A do této tiché idyly vjedou lomozící nepřátelské tanky a učiní jí rychlý konec. Rodiče zabijí, dceru Irinu znásilní a co ještě všechno nepřátelští vojáci udělají, kdesi ve východní Evropě, v občanské válce, která právě vypukla, může divák jen tušit. A je po štěstí, Irina utíká a octne se v Berlíně, kde se bez povolení k pobytu živí prostitucí.

Na pracovišti, tedy na ulici, pozná bezdomovce-panka Kalla. Kalle se potuluje se svým černým labradorem po městě, žebrá a spí kde se namane. Ti dva ztracenci se pomalu spřátelí, ale opravdu je stmelí až smrt Kallova psa Byrona. Psa pochovají a jakoby tato ztráta byla novým začátkem – nastěhují se do prvního společného bytu. Paneláková bytovka na sídlišti, skromně zařízená a variabilní podle potřeby: přes den „hnízdečko lásky“, večer „hnízdo neřesti“. Irina vždy několika pohyby promění zcela normální ložnici v růžovo-červené bordelové prostředí, v kterém přijímá zákazníky.

Kalle se mezitim snaží – poměrně neúspěšně – přestat žebrat a začít pracovat. V mezičasech jsou spolu celkem obyčejně šťastní v bytě i mimo něj – Kalle legálně, Irina ilegálně. K násilné přeměně štěstí v neštěstí dojde v momentě, kdy jednoho tělnatého Irinina štamgasta raní mrtvice. Irina zděšeně prchne a Kalle, který nesnese pohled na krev, pro svou lásku tuto mrtvolu nechá velmi krvavě zmizet.

Do tohoto momentu bylo ještě možné film zařadit do kategorie lehce přeslazených milostných příběhů. Po krvavých jatkách v závěru filmu to už možné není. Snímek nabývá charakteru podivné grotesky. Nejpozději, ale úplně nejpozději v tomto okamžiku by měl film skončit. Ale pokračuje dál, protože vše musí přece dobře dopadnout. Ani to ještě nestačí a v posledních metrech filmu nám režisérka znovu ukazuje záběry rozkvetlého makového pole a šťastně mečících jehňátek. Protagonisté filmu jsou sice opět šťastni, ale mohli by být ještě šťastnější! Divákovým jediným štěstím je obsazení hlavní role úžasnou Albou Rohrwacherovou.

Glück. Německo 2012. Režie a scénář Doris Dörrie. Hrají Alba Rohrwacher, Vinzenz Kiefer a další.