Z Ruska

Moskevský koncertní život je čilý a tradičně dobře navštěvovaný, přesto mimořádný zájem projevilo publikum před týdnem (v pondělí dvacátého) o vystoupení Ruského národního orchestru s dirigentem Michailem Pletněvem; na programu byly skladby málokdy uváděného Alexandra Glazunova a jeho žáka Sergeje Prokofjeva. Zazněla Glazunovova Slavnostní předehra a jedna z jeho nejefektnějších symfonií – Šestá; vznikala v téže době jako balet Raymonda – proto do ní pronikly romantické a taneční motivy, zatímco baletní partitura na oplátku nezapře intenzivní symfonický vliv. Sólistou jedinečného druhého houslového koncertu Sergeje Prokofjeva byl Vadim Repin. Prokofjev ho napsal jako čerstvý absolvent Petrohradské konzervatoře, jejímž rektorem byl právě Alexandr Glazunov (žil v letech 1865 až 1936). Koncert sklidil bouřlivé ovace.

V Moskvě sídlí centrum designu, jmenuje se ArtPlay; to v těchto dnech představilo projekt prvního ruského muzea designu; mělo by být otevřeno už letos na podzim. Jeho stálá expozice zaujme na 200 čtverečních metrů na území jednoho z bývalých moskevských krytů. Mobilní část muzea plánuje pořádání výstav, přednášek a kursů jednak pro Moskvany, ale i pro další nepříliš vzdálená města, a není vyloučeno, že bude vysílat autobus do evropských zemí.

David Seidel, nositel Oscara za scénář k filmu Toma Hoopera Králova řeč, začal psát současnou verzi Puškinovy Pikové dámy pro film ruského režiséra Pavla Lungina. Dosud je známý pouze název filmu: DÁMA PIK; podrobnosti obsahu se tají. Producent snímku Fjodor Bondarčuk prozradil, že o snímek už teď projevila zájem řada zemí, jakož i berlínský filmový veletrh. Bondarčukova společnost Art Pictures získá finance ze Státního fondu na podporu filmu; Lunginovi Fond navíc přidal na Dámu pik jako na projekt sociálního významu. Fjodor Bondarčuk dodal, že ve filmu se nejspíš objeví hvězda světového lesku.

Vladimir Felcman, mimochodem jeden z někdejších laureátů mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga, patří dnes podle ruského tisku k nejžádanějším a nejkontroverznějším klavíristům na světě, proto nepřekvapí, že jeho koncert 17. února ve Velkém sále moskevské konzervatoře byl dlouho předem vyprodaný. Felcman, který už dlouho žije na Západě a má americké občanství, přiznává, že má ke své moskevské alma mater a především k tomuto sálu specifický vztah.

Pro únorový recitál (v rámci Festivalu Velkého sálu) sáhl po tvorbě svých nejmilejších skladatelů. „Číslem jedna je pro mne Bach,“ řekl. „Nahrál jsem většinu jeho klavírních skladeb – celkem asi 18 alb. A velmi intimní vztah mám k Chopinovi. Mám dojem, že Chopin patří k nejhůře pochopeným a interpretovaným autorům v dějinách hudby,“ svěřil se klavírista Vladimir Felcman na tiskové konferenci před koncertem, do kterého zařadil první partitu Johanna Sebastiana Bacha, Beethovenovu Patetickou sonátu a čtyři Chopinovy Balady.