Zpráva z Rotterdamu o současném Maghrebu

Dosavadní režimy v arabském či maghrebském světě v sobě skrývaly řadu paradoxů. Na Západě jsme si mysleli, že pomáhají udržovat stabilitu a drží na uzdě nejrůznější radikály. Ve skutečnosti jejich represe založená na principu mafiánského státu v případě Egypta či policejní diktatury Maroka naopak země vnitřně rozkládaly a ničily. Byť se jejich tyrani tvářili západně.

Jak ukazovaly nejrůznější snímky rotterdamské programové sekce nazvané Power Cuts – Middle East (Síla změny Blízkého východu), teprve nyní tam vzniká cosi jako veřejný prostor. Dokument Petera Loma Zpět na náměstí sledoval několik osudů porevolučního Egypta, v němž stále dochází k policejní šikaně. Kde si struktury sesazeného Husni Mubaraka udržují dodnes vliv na moc. Nicméně lidé mohou o tom veřejně mluvit nejen v mešitách a tajných spolcích, ale už rovnou na ulici.

Strhujícím snímkem z loňského roku, který nám přibližuje marockou realitu, byl příběh dospívání mladé venkovské dívky v dnešním Tangeru nazvaný v originále Sur la planche – Na kovadlině. Svůj úspěšný debut, uvedený po Locarnu i v Rotterdamu natáčela Leila Kilani ve skromných podmínkách se čtyřmi herečkami, kameramanem a jednoduchým zvukovým snímačem.

V rychlém, nervním tempu sledujeme dobrodružství čtyř sotva dospělých holek, kterési sní o štěstí. Badia pracuje se svou kamarádkou z chudého jihu v továrně na zpracování a loupání krevet. Večer pak obě vyrážejí s vrstevnicemi z lepších rodin se bavit do města, které nikdy nespí. Nechávají se zvát na soukromé party a do cizích bytů, kde se dopouštějí drobných krádeží, flirtují s chlapy.

Baví se a neohlížejí za včerejškem. Berou si oblečení, drobnosti, peníze, kterých by si jejich majitelé sotva všimli. Vše se změní, když se najednou vyskytne možnost skutečně velkého lupu – krádeže beden nových dovezených iphonů.

Film ukazuje dědictví provincialismu maghrebské společnosti, nacházející se na hranici mezi Západem a Afrikou. Inspirací byla realita tzv. industriální zóny nacházející se v Tangeru, hermeticky uzavřené průmyslové čtvrti západních firem, kam jezdí Maročani pracovat pod policejním dohledem jako do vězení. Zdejší platy jsou ale mnohonásobně vyšší než jinde v Maroku.

Kilanin film ukazuje mladé, roztomilé dívky ještě andělského výrazu, které se však vydávají na cestu revolty. Jsou odhodlané za každou cenu uspět, vydělat peníze, aby se nestaly moderními otroky. Jenže celý svět kolem nich se zatím pod vlivem západních lákadel už dávno rozpadá. Je nemocný korupcí, v níž se jeden druhého snaží okrást. Ovládaný představou o snadných penězích, o konzumu či luxusním oblečení. Ty dívky jsou alespoň upřímné, jak žijí bez kompromisů, byť to vše musí nakonec špatně dopadnout.