Slovní paskvil roku v Německu vybírali z 2500 návrhů

Porota při Technické univerzitě v Darmstadtu letos volila z dvou a půl tisíce zaslaných návrhů a vybrala ten nejfrekventovanější z nejfrekventovanějších. Počet zaslaných návrhů překonal všechny dosavadní rekordy. Vybrané „antislovo“ se začalo v Německu používat jako souhrnné označení série devíti vražd, spáchaných na občanech s migračním pozadím.

Jak poznamenala mluvčí poroty, jazyková expertka Nina Janichová, vznikl tento výraz prokazatelně v řadách policie a médií. S určitostí nelze říci, kdo jej od koho převzal. Ale to není podstatné. Závažné podle poroty je to, co tento slogan uměle vyvolává: totiž zlehčování a bagatelizaci vážných problémů. A nejen to. Je zároveň odborně nepřiměřený a evokuje „folkloristickou a stereotypní“ degradaci této situace.

Volba slovního paskvilu má být oporou našeho ‚slovního svědomí“ a apelovat na naši „výrazovou senzibilitu“. Zvolený slogan je bohužel smutným dokladem hned několika velkých nedostatků v německé společnosti. V první řadě vypovídá o existenci latentního rasismu a jeho verbální projevy jsou pouhým vrcholem ledovce. Označení obětí brutálních vražd jedním paušalizujícím slovem je bezpříkladně namyšlené. Obdobně bychom mohli popisovat vraždy Italů jako „špagetové vraždy“. Jak by asi byly ve světě nazývány vraždy Němců? Jako vraždy „žroutů kyselého zelí“?

Co byly vlastně ony dönerové vraždy? Jedná se o sérii vražd, která se udála ve velkých německých městech v letech 2000–2006. Oběťmi bylo osm tureckých a jeden řecký obyvatel. Všichni byli drobnými podnikateli – zelinář, květinář, krejčí, trafikant a samozřejmě i majitelé občerstvení, kde se prodává döner neboli kebab. Pátrání policie se zpočátku koncentrovalo na tureckou mafii. Až v loňském roce se ukázalo, že domnělí pachatelé jsou s největší pravděpodobností neonacisté. K procesu ještě nedošlo. Dva z podezřelých spáchali sebevraždu, jejich spoluvinice se sama udala na policii.

„Slovní paskvil roku“ je v Německu volen od roku 1994. O výběr se stará šestičlenná nezávislá porota, složená ze čtyř stálých a dvou kooptujících členů. Jedná se o jazykové experty, literární vědce a kritiky, autory a žurnalisty.

Zajímavé jsou i výrazy, které se umístily na druhém a třetím místě. „Gutmensch“ – jazyková zkomolenina výrazu „dobrý člověk“ (guter Mensch), která tento pojem zesměšňuje a degraduje je používána hlavně v různých internetových fórech a přetváří etický pojem dobrého člověka v pojem pejorativní.

Autorem třetího výrazu žebříčku je kancléřka Angela Merkelová. Její slogan „tržně-konformní demokracie“ (marktkonforme Demokratie) je podle zdůvodnění poroty: „Naprosto nepřípustná relativizace principu demokracie.“