Z Ruska

K nejčtenějším ruským deníkům patří Komsomolská pravda, i když komsomol (Komunistický svaz mládeže) se během perestrojky rozpadl. 2. ledna Komsomolská pravda otiskla v článku kritika Alexandra Něčajeva seznam ruských filmů, jejichž premiéra je s napětím očekávána v letošním roce. U nás je nejspíš neuvidíme; poslechněte si alespoň stručnou informaci.

Událostí letošního roku se má stát dvousté výročí vítězství nad Napoleonem. Filmová oslava začne hned v lednu snímkem Rževskij kontra Napoleon (poručík Rževskij je epizodní postava románu Lva Tolstého Vojna a mír, později hrdina stovek lidových vtipů, v nichž účinkují další postavy Vojny a míru, především Nataša Rostovová). Zmíněný film je cosi na způsob Troškových Kameňáků.

Hulánská balada, snímek režiséra Olega Fesenka, se odehrává v předvečer bitvy u Borodina – je tam mnoho špionů, zrádců a jeden hrdinný mladý šlechtic.

Sergej Světlakov je populární moderátor populární humoristické show v ruské televizi. Ve filmu Kámen představuje zločince, který unese syna bohatého byznysmena s ultimátem: pokud otec nespáchá během24 hodin sebevraždu, chlapec zemře.

Vasilij Sigarev, jeden z nejúspěšnějších mladých ruských scenáristů, získal přede dvěma lety řadu cen za režijní debut Vlče – v hlavní roli matky, která se po celých 90 minut snaží sprovodit ze světa svou malou dcerku, zazářila režisérova manželka Jana Trojanová (navzdory jménu Ruska). O druhém filmu Vasilije Sigareva se ví jen to, že se jmenuje Žít a hlavní roli opět hraje Jana Trojanová.

U filmu režiséra Antona Megerdičeva Metro mne zaujal plakát s bortící se Spasskou věží v areálu moskevského Kremlu a nápisem: premiéru 21. 12. 2012 uvedou všechna nezničená kina. Pokusy o katastrofické filmy v Rusku končívají katastrofálně, domnívá se Alexandr Něčajev, a líčí obsah příběhu, který se odehraje v labyrintu moskevského metra. V jednom z tunelů se objeví prasklina, z níž do pozemní dráhy vtrhne proud vody z řeky Moskvy. V epicentru katastrofy se ocitne vagon se stovkou cestujících, včetně dvou mužů, kteří (jak se ukáže) spí s jednou ženou – ta ale zůstala na povrchu. A tak dále.

A konečně – Dau je film o fyzikovi Lvu Landauovi . Ilja Chržanovskij ho natáčel několik let v Charkově, kde nechal postavit obrovskou dekoraci zlověstného Ústavu; za Stalinových časů tam vědci pracovali i žili. Také režisér vyhlásil na území Ústavu speciální řád. Všichni účastníci natáčení (od herců po uklízeče) museli i při vypnuté kameře žít podle zákonů doby, o které Chržanovskij točil. Zakázal používat mobily, ale i neologismy v řeči a novoruský slang, jakož i současné peníze. Ve filmu nehraje ani jeden profesionální herec. Landaua představuje dirigent Teodor Kurentzis, v rolích stalinských vědců diváci uvidí vědce ze současných moskevských vědeckovýzkumných ústavů. Datum premiéry nebylo dosud stanoveno.

V Moskvě se ještě nedávno říkalo, že po definitivním odchodu režiséra Jurije Ljubimova z Divadla na Tagance (založil je v polovině šedesátých let a přivedl ke světovému věhlasu) Ljubimov hodlá inscenovat Běsy podle románu Fjodora Dostojevského, ale stále váhá, ve kterém divadle to bude. Teď už je to jisté – Jurij Petrovič, který loni v září oslavil 94. narozeniny, se rozhodl pro Vachtangovovo divadlo, kde kdysi začínal jako herec a režisér – pobyl tam tehdy 18 let. Umělecký šéf Vachtangovova divadla Rimas Tuminas k tomu říká: „Připravovaná inscenace bude mimořádně náročná nejen pro režiséra, ale i pro herce; proto jsme se rozhodli obsadit především ty mladší.“ Premiéra by měla být 27. března, u příležitosti Světového dne divadla.