Nové knihy - 24. listopadu

Nakladatelství Plus vydalo objemný svazek nazvaný 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete. Podobné tituly se týkají většinou hudby či filmu, kolektiv angloamerických editorů se však pokusil tento koncept aplikovat i na díla románová. Nejde o žádný literární kánon, spíš o výběr poplatný optice svých autorů. Vedle Zločinu a trestu či Hledání ztraceného času tu najdeme Frankensteina, Fantomase, Tarzana a další klenoty populární literatury. Každé knize bez výjimky je věnováno tři sta slov, která nevyzrazují děj, jen více či méně úspěšně titul charakterizují. Cenný je ilustrační doprovod knihy – fotografie a portréty spisovatelů, rukopisy, obálky prvních vydání či plakáty filmových adaptací. Nejcennější je asi celkový pohled z ptačí perspektivy na světovou prózu od 9. století po rok 2009.

A jak si zde vedli tuzemští tvůrci? Nepočítáme-li tři Kafkovy romány, je tu zastoupen Karel Čapek s Válkou s mloky a Haškův Švejk, jenž je zde nazýván „modernistickým Forrestem Gumpem“. Dále v knize najdeme Hrabalovy Ostře sledované vlaky, Škvoreckého Příběh inženýra lidských duší, dvě prózy Milana Kundery a konečně také román Čekání na tmu, čekání na světlo Ivana Klímy a Topolovu Sestru. Bez Kafky tedy osm našich zástupců z tisíce a jednoho díla, bez nichž bychom neměli umírat.

A proč právě toto číslo? „Mezi smrtí, vyprávěním a číslem 1001 existuje již od pradávna souvislost,“ píší editoři. „Od chvíle, kdy se objevila Tisíc a jedna noc, má toto číslo mytický přídech. Šeherezáda své příběhy vypráví po tisíc a jednu arabskou noc svému králi a potenciálnímu katovi proto, aby tím oddálila okamžik vlastní smrti.“

Nakladatelství Práh nabízí knižní portrét Františka Kollmana, svérázného malíře, hudebníka, vypravěče, kaskadéra a velmistra japonských bojových umění. Autor publikace, Pavel Vrána, zachytil pestrý životaběh této sportovní i umělecké legendy, který se místy podobá dobrodružnému románu. Kniha vychází pod titulem Laskavý samuraj – učitel tichého zabíjení.

Na konec jsem si nechal novinku z tvůrčí dílny Bohuslava Vaňka-Úvalského. Publikace 33 obrázků z filmu, který nenatočím jej představuje nejen jako spisovatele, ale také coby fotografa. Unikátní černobílé snímky doplňuje literární scénář ve stylu 20. let, čímž vznikl jakýsi papírový knižní film. „V této knize se to míhá vaudevilly, dancingy, plenairy, caffeteriemi a démony z dávných dob – všemi těmi slovy, jež tu byla – a už je nepotřebujeme. Je z obrázků, co jsem fotil dvacet let předválečnými kamerami,“ píše autor v úvodu. Knihu vydalo Krásné nakladatelství.