Liberecké divadelní mládí v Praze

Přivezli opravdu nové, svěží divadlo v mladistvém punkovém rytmu, dokazující, že i u nás jsou tvůrci, kteří umí chytit současné téma a vymodelovat z něj působivý jevištní celek.

Herec Tomáš Dianiška z veleúspěšného ročníku DAMU, jeho kreaci vytáhlého vytuněného pekáče z Kolečkovy hry Láska vole mám ještě v čerstvé paměti, ve svém prvním angažmá v Libereckém divadle F. X. Šaldy nejen hraje, ale velmi agilně tu s undergroundovým souborem F. X. Kalby získává libereckou mládež. A zdá se, že opravdu ví, jak na to.

Zpočátku přitáhl pozornost už samým názvem svého debutu Googling a fucking, odkazující ke kultovní hře Marka Ravenhilla Shopping and Fucking. Dnes jsou mladí přece jen trochu jinde, a tak vedle trvalého zájmu o sex nelze vynechat počítače, které se pro mnohé stávají důležitější spojnicí se světem než živí lidé.

V textu hry nenajdeme nic, co by uživatelé neznali z facebooku, skypu, youtube a dalších internetových programů, je to ovšem sestaveno do vtipné mozaiky, božích hlášek a má to v sobě zvláštní energii, ještě podpořenou režií generačně spřízněného Braňa Holička.

V pravém slova smyslu se tedy jedná o víceméně formální hříčku na téma… Čtyři postavy v šedých teplákovkách, s kapucí, sedí na židlích, pravá ruka neustále kliká, a jejich pohledy jsou vytřeštěné a nepřítomné. To je pohled, který rodičům puberťáků je jistě důvěrně známý.

V krátkých střihovitých sekvencích jsou nám nabízeny obrázky ze života počítačových závisláků, s pokyny a hláškami, ale i „robotickými“ pohyby, které nezasvěceným mohou připadat jako čínština. Ale ti, kdo terminologii facebooku, ale i odkazy na připitomnělá home videa z youtube či charakteristické zvukové efekty důvěrně znají, se královsky baví.

V druhém plánu jsou nám pak nabídnuty lehce filozoficky laděné texty o životním stylu mladé generace („Umřít nebo zaklapnout notebook? To je stejné.“). Inscenace si nehraje na žádné velké umění, nabízí žánrový obrázek, náladu, atmosféru, je to zábavné a lehké.

Proti této hravé variaci na téma internet je druhý kousek Přísně tajné: Hrubá nemravnost, už opravdovým dramatickým textem. Vypráví příběh života geniálního anglického matematika Alana Turinga, který už v meziválečném období vytvořil první funkční matematický model „počítacího stroje“, který se stal předchůdcem počítače. Kromě toho za druhé světové války přispěl k vyluštění německého kódu Enigma, a tím i k porážce wehrmachtu a po válce se podílel na sestrojení prvních počítačů.

Tato významná práce pro společnost je postavena do kontrastu s jeho osobním životem, kvůli kterému byl jako gay násilně ze společnosti vytlačen (homosexualita byla do 60. let v Anglii trestná). Turingova jinakost, ať už jde o jeho genialitu či sexuální zaměření, se tak stává zásadním tématem hry, a samotný příběh má v sobě dojemnost a mrazivost. Život, který ukončil kuriózní sebevraždou (u jeho postele bylo nalezeno nakousnuté jablko napuštěné kyanidem draselným – odtud symbol nakousnutého jablka počítačové firmy Apple).

Tomáš Dianiška ztvárnil Turinga jako introvertního, téměř autistického patrona, rytíře smutné postavy, který se nehodí pro obyčejný život. Další dva herci – Jakub Albrecht a Karolína Baranová v rychlých proměnách ztvárňují nejrůznější fiktivní (ale možná i skutečné) postavy Turingova života.

Příběh, jakkoli může šokovat záplavou neslušných slov a explicitními sexuálními scénami, nepůsobí lascivně. Má v sobě zvláštní, živelnou energii, drastická komika a hlášky se dostávají do přirozené symbiózy s výpovědí o rozporuplném světě, v němž to nikdo nemá snadné. Tragické i komické momenty dorážejí na diváky ve vlnách a výsledný obraz má silnou atmosféru. Liberečtí ukázali, že zajímavé divadlo se dá dělat kdekoli, kde se sejde správná parta, lidi se stejnou energií, která se vzájemně doplňuje a násobí.