Paynův film zaujal v Torontu

Zajímavou postavou v americkém filmu je Alexander Payne, který v Torontu představil svou novinku Descendants (lže přeložit jako Potomci). Jeho nenucený styl vyprávění, vkusná inscenace, používání vnitřního monologu a sebeironického nadhledu ve vás vyvolává prosté potěšení z kinematografie, která může být ještě inteligentní a nikoliv plná křičících dráždidel. A stejně jako byla Bokovka zasazená do slunné Kalifornie, nyní se ocitáme opět na zajímavém místě – na Havaji.

Mezi palmami a prázdninovými ulicemi vypráví Payne strhující, byť jednoduchý příběh, který nás celou dobu drží v napětí. Navíc dobře zapadá do dnešní doby, zpochybňující ustálené, konzervativní, jak se říká, genderové stereotypy. Sledujeme totiž prototyp muže ztělesněného Georgem Clooneym, jehož život se po tragické nehodě jeho ženy obrátí vzhůru nohama. Najednou velký bohatý majitel pozemků Matt King ztrácí sebejistotu i nadhled. Opožděně si uvědomuje, jak je samolibý, sebestředný. Že vedle něj byla celá rodina nešťastná.

Krásně to vystihujePaynův sebeironický komentář. Matt se v jednom okamžiku ptá sám sebe, čím to je, že ženy kolem něj vždy trpěly sebeničitelskými sklony. „Moje žena vyhledávala adrenalinovou jízdu na člunu či na motorce. Starší dcera utíkala k drogám a starším mužům. A ta mladší se bouřila vůči všemu okolo.“

Z filmu postupně vylézá malé účtování, které provádí tento šarmantní padesátník v havajské košili. Nezbývá mu než se vrátit úplně na začátek a začít se učit vnímavosti, chápavosti. Začíná hledat cestu ke svým dcerám, které mu ale nedají tak rychle nic zadarmo. Je vám ho líto i taky není. Nicméně nelze než ocenit tuhle odvážnou cestu k sobě samotnému, kterou už nepodniká kovboj, svalnatý mastodont či omšelý rebel 70. let. Ale obyčejný otec od rodiny. Snad i proto zůstává Paynův film zatím možná nejobdivovanějším filmem festivalu.