Autorská čtení na německém internetu

Objevila jsem je zcela náhodou. Hledala jsem u jednoho německého nakladatelství údaje o knižních novinkách a klikla vlastně omylem na odkaz „zehnseiten“. Jaké bylo moje překvapení, když se otevřela decentní, téměř zdrženlivá až puristická homepage. Různí němečtí autoři zde představují své knihy, které právě vycházejí a nechávají tak čtenáře a potenciální kupce nahlédnout pod jejich autorskou pokličku.

Jistě, jednotlivá nakladatelství zveřejňují na svých webových stránkách krátké ukázky z plánovaných novinek již od pradávna. To ale není ono. Autorské čtení je zcela jiné. Autoři vždy sice nemají nejvytříbenější projev a bezchybnou dikci, ale to je právě sympatické: bezprostřednost. Máme pocit, že spisovatelé za námi přišli domů a když nemáme zrovna chuť a čas vydat se do nejbližšího knihkupectví, knížku si prolistovat a tu a tam kousek přečíst, jsou tyto webové stránky důstojnou alternativou. Předpokladem je, že je pro nás hmatový zážitek zanedbatelný. Mám pochopení pro to, že mnozí čtenáři musí knihu držet v rukou a případně si ji i očichat…

Až do objevení těchto stránek jsem měla dojem, že každý, kdo nabízí literaturu v internetu, musí být trendy. To v tomto případě znamená lehce rozmazané záběry, mnohokrát sestříhané a navíc musí být ještě vtipné. Nestačí jen pouhé předčítání, vše musí být ještě podmalováno, většinou nevhodnou a hlasitou hudbou. A v neposlední řadě – musí být dán prostor pro komentáře uživatelů.

Jak je vidět, jde to i jinak: tiše, esteticky. Z uživatele se stane divák-posluchač, který se doma pohodlně zaboří do křesla a nechá na sebe působit text. Může přitom zavřít oči, nebo je může nechat otevřené a sledovat černobílé záběry čtoucích autorů. Sedí před holou bílou zdí u jednoduchého stolu, před nimi leží jejich kniha, vedle knihy stojí sklenice s vodou. Vlastně navlas stejný scénář jako při klasickém autorském čtení. A potom nikdo po nikom nevyžaduje, aby k něčemu zaujímal stanovisko. Příjemná změna.

Nalevo od okénka s videem čtoucího autora můžeme projíždět seznamem autorů a přesvědčit se o tom, že výběr je opravdu dobrou všehochutí. Najdeme zde například Norberta Gstreina, Norberta Niemanna, Stefanii Geigerovou, Sabinu Gruberovou nebo Julii Rabinovichovou.

Čtení deseti stránek trvá přibližně patnáct minut a již pouhá možnost vidět při čtení autory, o kterých jsme někdy slyšeli nebo od nich dokonce již něco četli a jejich obličeje známe jen z předsádek knih, je zajímavá. Kouzlo těchto webových stránek spočívá mimo jiné také v prezentaci nejrůznějších autorů a žánrů v naprosto stejném ambiente a optice. Pouze hlas a text vystupují do popředí.