Zajímavosti ze světa vědy

Renomovaný vědecký týdeník Nature si vyžádal od docenta Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd práci o povrchových vlastnostech vody. Zmíněný badatel se věnuje výzkumu vody, která má z vědeckého pohledu na 50 anomálií, jimiž se odlišuje od standardního chování ostatních kapalin. Zabývá se především výzkumem chování iontů ve slaných roztocích.

Ústav organické chemie a biochemie ve své tiskové zprávě informoval, že Pavel Jungwirth ve zmíněném článku v Nature ukazuje – a to na základě jak nových měření a výpočtů badatelů v USA, tak i na základě vlastních molekulových simulací –, jaká je struktura povrchových vrstev vody. Podle citované tiskové zprávy moderní povrchově citlivá spektroskopická měření a simulace molekulové dynamiky jasně ukazují, že na rozhraní mezi vodou a vzduchem, či nádobou nebo rozpuštěnou (bio)molekulou nedochází k dlouhodosahovému uspořádání vodních molekul. Povrch vody tak má tloušťku jedné, maximálně několika málo molekulových vrstev.

Tato zjištění tedy ukazují, že neexistuje vědecké zdůvodnění chemického účinku přípravků založených na makroskopické paměti a uspořádání vody, které bývají označovány jako homeopatie, pí-voda, magnetická voda, buněčná voda apod. Pavel Jungwirth nedávno Českému rozhlasu na otázku tzv. paměti vody řekl:

Odborníci z Evropské kosmické agentury ESA ve středu uvedli do dlouhého spánku nebo, jak říkají, do stavu hibernace, evropskou sondu Rosetta, která už od roku 2004 míří ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Podle agentury AFP byly vypnuty všechny přístroje kromě systémů nezbytných k zajištění letu; přerušeno bylo i rádiové spojení se Zemí. Pouze sluneční panely budou nyní poskytovat energii několika topným tělesům, aby se zabránilo zamrznutí sondy, a také palubním hodinám, které budou odpočítávat čas až do 10 hodin GMT 20. ledna 2014, kdy budou přístroje opět aktivovány. Tehdy se už bude Rosetta blížit ke svému cíli – kometě Čurjumov-Gerasimenko. Nakonec bude navedena na oběžnou dráhu kolem jejího jádra a posléze na povrchu komety vysadí přistávací modul. Bude odebírat vzorky ledu a plynů, zkoumat chemické i fyzikální složení komety i její magnetické a další vlastnosti během přibližování se komety ke Slunci.

Evoluci organismů schopných vlastního pohybu možná podnítily mikrobiální vrstvy bohaté na kyslík, které pokrývaly dna oceánů. Jak totiž konstatoval týdeník New Scientist s odvoláním na studii o odborném periodiku Nature Geoscience, vědce už před časem překvapilo, když v 600 milionů let starých horninách objevili stopy po pohybujících se živočiších – pohyb totiž vyžaduje hodně energie, ovšem v oceánech na to byl tehdy příliš nízký obsah kyslíku.

Kanadský vědec Murray Gingras se rozhodl tuto záhadu prozkoumat a vydal se do venezuelských lagun chudých na kyslík. Zjistil, že jejich dna jsou pokryta mikrobiální vrstvou, kde je množství kyslíku 4krát vyšší než ve vodě nad nimi. Tento kyslík stačil pro červy a larvy hmyzu, kdežto voda nad nimi byla prakticky bez života. Podle Murrayerho Gingrase jsou stopy, které po sobě tito živočichové zanechávají, podobné stopám nalezeným v oněch 600 milionů let starých horninách. Jelikož se v nich objevují i fosilizované mikrobiální vrstvy, mohly právě ony zajistit dostatek kyslíku a umožnit vývoj aktivně se pohybujících živočichů.