„Almanya. Vítejte v Německu“ – film sester Samdereliových

„Jsem vlastně Němec nebo Turek,“ ptá se šestiletý Cenk Yilmaz. Tato informace je pro něj velmi důležitá. Musí to totiž vědět, aby se přihlásil do správného fotbalového školního mužstva. „Člověk může být i obojí,“ utěšuje ho sestřenice Canan, která má naprosto jiné starosti – je totiž v jiném stavu a zatím to ví pouze ona sama. Jakou identitu vlastně třetí generace tureckých gastarbeitrů v Německu má, vysvětlí Canan svému malému bratranci na příkladu osudu svých prarodičů. Jejich příběh tvoří osu tohoto povedeného filmu.

Yasemin Samdereliová, režisérka a scénáristka, žije v Berlíně a zfilmovala osudy své turecké rodiny. Mladá, sympatická, sebevědomá – tak působí na veřejnosti. Tak ještě nikdo z jejích kolegů o osudech turecké rodiny v Německu nevyprávěl – nenuceně, vtipně se smyslem pro pointy. Její film je zároveň vyznáním lásky jejímu dědečkovi, který měl v 60. letech odvahu riskovat, aby umožnil svým dětem a jejich dětem lepší budoucnost.

Ani jedno ze známých německo-tureckých klišé, která se se železnou pravidelností objevují ve všech filmech s migrační tematikou, autorky filmu nevynechaly. Přesto není film otřelý. Taktika sester Samdereliových je: uvést otřepanost do hry, nafouknout jí do nemožných rozměrů a nechat ji prasknout – vtipně a efektně.

Dědeček přichází v šedesátých letech do Německa a pouze o vlas propase dárek pro milióntého gastarbeitra – moped. Je totiž milóntý a první. Usadí se v Porúří, dostane okamžitě práci a jeho žena vychovává doma šest dětí. Stejně tak jako německá sousedka, s kterou pije denně kávu a naslouchá jejím příběhům, z kterých nerozumí ani slovo. Stará se pouze o to, aby šálek kávy nebyl nikdy prázdný. To lze nazvat prvním krokem na cestě k rodinné integraci. Jak bylo tenkrát vše jednoduché, nepředpojaté, bez předsudků – to je příběh režisérčina dědečka. Jistě, patřil k prvním Turkům, kteří do Německa přišli. Dnes jich zde žije kolem 3 miliónů. Někteří z nich přijali německé občanství. Tento akt samozřejmě nesmí ve filmu chybět.

Jedna ze scén filmu: „Pane a paní Yilmaz, jako nastávající němečtí občané se zavazujete převzít i německou kulturu za vlastní. To znamená: stanete se členem střeleckého spolku, budete dvakrát týdně jíst vepřové maso. Každou neděli se musíte dívat na prvním programu na Místo činu a každé druhé léto strávíte na Mallorce.“ Dědeček polkne – babička se raduje. Jaká skvělá scéna v dnešní době, kdy denodenně vidíme v novinách negativní titulky týkající se migrační problematiky.

Film sester Samdereliových vypráví o malé ztrátě a velké životní výhře dvou rozlišných kultur. Je to vyprávění velmi osobité a upřímné. Poprvé byl uveden mimo soutěž na letošním Berlinále.

ALMANYA – WILLKOMMEN IN DEUTSCHLAND, Německo 2010. Režie: Yasemin Samdereli. Scénář: Nesrin und Yasemin Samdereli. Kamera: Ngo the Chau. Hrají: Vedat Erincin, Fahri Yardim, Lilay Huser, Demet Gül, Rafael Koussouris, Aylin Tezel. 97 minut.