Barevné mutace můry způsobené průmyslovým znečištěním
Za průmyslové revoluce v Anglii v 19. století se začaly u řady motýlů a můr objevovat nové, nezvyklé tmavé formy, které lépe splývaly se silně znečištěným prostředím.
Tomuto jevu se začalo říkat průmyslový melanismus, protože černé můry měly větší koncentraci barviva melanin v křídlech i v jiných šupinkách na povrchu těla. Nejznámějším se stal drobný motýl drsnokřídlec březový, jehož tmavé formy během 50 let v průmyslové Anglii zcela vytlačily světlou formu.
Vědci prokazovali působení přírodní selekce a prováděli populační studie. Nikomu se však nepodařilo zjistit podstatu genu, který je zapojen do tvorby melaninu a způsobuje tak ztmavnutí motýlů. Nyní to však dokázali čeští vědci ve spolupráci s britskými kolegy. Jejich studii vydal prestižní vědecký časopis Science.
Jana Olivová se zeptala na podrobnosti jednoho z autorů, profesora Františka Marece z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Nejposlouchanější
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
