Nové knihy – 10. března

Nakladatelství Plus vydalo soubor esejů věnovaných moderním československým dějinám. Autorem svazku nazvaného Pepíci je polský historik Mariusz Surosz. „Průměrný Polák iracionálně pohrdá hloupými Pepíky,“ cituje autor v úvodu tradovaný polský stereotyp v pohledu na Čechy a dodává: „Jako kdyby moji rodáci nepostřehli, že Československo nejsou jen knedlíky, pivo a Karel Gott. Že je to také velká kultura a dramatická historie.“ Svou tezi autor dokládá sedmnácti portréty osobností počínaje Charlottou Masarykovou a Vlastou Chramostovou konče. Od zrodu ideje čechoslovakismu přes první republiku až po dvě totalitní intermezza pohlíží na české dějiny z trochu jiného úhlu, než je u nás běžné. Zajímají ho vazby na Polsko, libuje si v detailech a historkách, jež ilustrují velkou historii, a občas – jako v případě prezidenta Emila Háchy – mění zažité představy. Není ovšem natolik obrazoborecký, jako jeho krajan Mariusz Szczygiel, který u nás před časem vyvolal pozornost knihou Gottland. Surosz si vybírá jak exponenty, tak méně známé postavy, viníky i jejich oběti. Jen namátkou: Milena Jesenská, Jan Masaryk, Klement Gottwald, Milada Horáková, Jan Patočka, Jiří Gruntorád a samozřejmě Edvard Beneš, jehož tragická rozhodnutí ovlivnily život několika generací Čechů. A že to nebyla žádná selanka růžolících Pepíčků-knedlíčků dokazuje autor na mnoha případech. Knihu přeložil překlad Pavel Weigel.

Z dalších novinek připomeňme např. knižní vydání rozhlasové hry Davida Drábka Koule. Příběh vrhačky, která nedávno vyvolala kontroverzní ohlasy. Tato „těžkotonážní sonda do hlubin češství“, jak ji autor nazývá, se s groteskní nadsázkou vrací do minulého režimu, do světa socialistického sportu a státem kontrolovaného dopingu, zároveň si však bere na mušku současnou ostalgii i některá klišé rozhlasového vysílání. Nakolik se tvůrce uchýlil či neuchýlil za hranice vkusu může čtenář posoudit sám v promptním vydání nakladatelství Akropolis, které už připravuje další soubor Drábkových her pod titulem Aby se Čechům ovary zachvěly.

Vrchlický erotický – tak zní název publikace, která taktéž tak trochu boří národní pomníky. Nejvýznamnější reprezentant básnické generace lumírovců Jaroslav Vrchlický je zde představen komentovaným vydáním erotických veršů, jež jsou mu ať už právem či nikoli lidovou tradicí připisovány. Pikantérie jako Rytíř Smil, Těžítko či Chudák včela doplňují versologické analýzy básníkovy tvorby i studie o širším kontextu tuzemské, eroticky zaměřené literární produkce. Knihu připravila dvojice editorů Radim Kopáč a Josef Schwarz, vydala Paseka.

Na konec jsem si nechal poslední počin nedávno zesnulého teatrologa Františka Černého. Jmenuje se Portréty pražských herců /slovem a karikaturou/ a jak z názvu vyplývá, přední znalec českého divadla tu vzdal hold hereckým bardům generace vojanovské až po tu současnou. Rašilov, Hass, Scheinpflugová, Burian, Brodský, Hrušínský, Tříska či Chramostová, ti všichni tu mají svoji věrnou podobiznu i karikaturu z per našich předních výtvarníků. Knihu vydalo nakladatelství Pražská scéna.