Festival animace v Lyonu

Slavná filmová prvotina trvala sotva pětačtyřicet vteřin. Bratři Lumièrové ji následně představili 28. prosince 1895 veřejně v indickém salónku Grand Café v Paříži. Byť existuje řada sporů o to, kdo byl skutečně prvním filmařem, toto je považováno za kolébku kinematografie – pařížské představení.

Dnes najdete na místě někdejší továrny ulici Prvního filmu a institut Lumière s památnou vilou, kde bydleli slavní průkopníci. Čtvrť osmého lyonského obvodu se jmenuje příznačně Monplaisir neboli Moje potěšení. Venkovní vchod zdobí poloprůhledné panely, evokují fotografii starého filmového výjevu, který byl dokonce zfilmován hned ve třech verzích. Byť se dochovala jediná.

V malém parčíku se návštěvníkům otevře výhled na zimní zahradu, na které Lumièrové natáčeli svoje příbuzné a rodinné výjevy. Krátké inscenované scény přibližují jednou tanec dětí, jindy společný oběd. Dědeček hraje karty. Bratři zachycovali rovněž výjevy z ulic, které nám uchovávají svědectví o zaniklém světě. Portrétovali známé i lyonské postavičky, nastavující se slavnostně i komicky kameře. Tehdy byl film především kratochvílí, oživlou fotografií plnou poezie i humoru amatérismu. Ne náhodou však celá budova připomene rovnou i malý zámeček, zbudovaný v měšťanském stylu, v němž si dovedete představit filmaře a zároveň producenty, snící první sny tehdy ještě nevinné kinematografie.

Zdejší expozice se sestává z informačních materiálů a panelů dokládajících technologickou i společenskou revoluci, kterou měl na svědomí film. V domě si prohlédnete domácnost, ale i pracovny bratrů, plné jejich dalších vynálezů. Vždyť film byl pouze jedním z koníčků těchto podnikatelů i dobrodruhů, vyhlížejících nástup modernismu a techniky.

Co je největším zážitkem, jsou samotné snímky, které svědčí o talentu prvních kameramanů. Vidíte, jak zázrak stříbrného plátna zcela proměnil naši skutečnost. Lumièrové vyslali filmaře do celého světa, aby natáčeli od Japonska, přes Indočínu, Egypt až po Ameriku. Jejich dokumentární záběry změnily způsob, jakým se lidé té doby dosud dívali na svět. Stal se najednou dostupným, menším, ovládnutelným. Bylo jej možné rozmnožovat a kopírovat.

Dnes je Lyon kupodivu městem animace, každoročně se tu koná koprodukční trh celovečerních filmů Cartun Movie, právě nyní tu běží cyklus Au l’ecran au grand Lyon. Celý týden nabízí současné krátké i celovečerní filmy pro všechny školy i milovníky filmu v patnácti sálech celého města. Pořádají se animační ateliéry pro děti, animační pořady. Film se stal všudypřítomným.

Kinematografie umožnila přepisování historie, kterou dnes vnímáme skrze sérii filmů, ale i našich vlastních životů. Ovlivňuje sociologické trendy, herecký systém stvořil nový panteon pohanských bůžků. Snad si ani neuvědomuje, v jakém zajetí plezíru z Lyonu jsme se ocitli.