Vášeň pro dokonalost Khaliliho sbírky

Ojedinělou výstavu připravil na zimní sezónu amsterodamský původně gotický kostel s barokní přestavbou De Nieuwe Kerk. Přímo mezi mramorovými andělíčky a sloupy kostelní lodi se pikantně vyjímají třeba ukázky islámských kiswah, zlatem protkaných tkaniv, které v posvátné Mecce zdobili Ka'bah, neboli takzvaný dům Boha.

K vidění jsou ale i ručně vyráběné šperky, stará perská keramika, textilie, zlato a sklo. Mezi vzácné exponáty patří vystavené stránky z nejslavnějších rukopisů staré perské či indické literatury, kterou je Kniha králů. Představena je také encyklopedie historie dynastie Mongolů Jami al-Tawarikh, kterou dal dohromady zkraje 14. století Rashid al-Din Hamadani.

Na nich jsou dekorativním způsobem vyobrazené hrdinské výjevy slavných panovníků, ať už na lovu divoké zvěře, při zkrocení draka nebo ovládnutí krásné princezny. Autoři často přimíchávali do barev zlato, aby vytvářeli jasné tóny grafiky. Oproti knižním reprodukcím vás překvapí, jak silné i vrstevnaté byly ve skutečnosti originály. Co je rovněž zajímavé, mezi všemi proroky a předchůdci islámu byl v této době zobrazován dokonce křesťanský Ježíš či starozákonní proroci.

Návštěvník křesťanského svatostánku v Amsterodamu tu najde na pět set unikátních předmětů z největší sbírky islámského umění, kterou dal dohromady profesor Nasser D. Khalili. Ukazují ornamentální dekorativnost umění Islámu, vycházející zároveň ze silných perských i arabských tradic. Lesklé nádoby i květinové arabesky mají podle profesora zrcadlit především krásu světa i štěstí člověka, který dostal celý tento svět k užívání. Jsou v něm zakleté symboly i příběhy o lidstvu, které zároveň vzdává hold mocné síle, jež ho přesahuje. Nakonec v islámské filozofii je samotná náboženská svatyně chápána jako prostor, který musí člověk zaplnit svými modlitbami.

Uprostřed katedrály najde návštěvník vystaven poklad ze všech největší: nádherné kaligrafie z nejrůznějších oblastí Blízkého východu, Indie i severní Afriky od desátého do devatenáctého století. Tvoří jej koberce protkané i zdobené zlatou nití. Staré rukopisy zachycující slovo boží. Různá provedení rovněž představují odlišné kaligrafické styly v závislosti na regionu či zemi vzniku.

Člověka ohromí pečlivost i preciznost těchto prací. Jak je zároveň zřejmé, cílem nebylo vytvořit vlastní rukopis. Naopak uznáváni byli autoři, kteří se přiblížili svým stylem nejvíce starým mistrům kaligrafie. Před vámi se tak splétají takřka dokonalé smyčky a linie písma, jako by jej ani nemohl stvořit člověk. Jsou výsledkem staletí cvičení tahů, které se mají odrážet dokonalost slova Božího i jeho vznešenou symboliku.

Nicméně v tom je nakonec právě to, co západního člověka může zarazit. Ten náš Bůh totiž chápe člověka mnohem více v jeho jedinečnosti i v jeho omylnosti. Dovede mu odpustit. Už nás nenutí například, abychom hlásali jeho jméno otrocky napodobovanou kaligrafií.