Ambrózie Na zábradlí zachutná
Ambrózie je mýtický pokrm, který starořeckým božstvům zajišťoval nesmrtelnost a věčné mládí. Je to ovšem také název hry německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga, kterou v režii svého nového uměleckého šéfa Davida Czesaneho inscenovalo pražské Divadlo Na zábradlí.
Na scéně se před očima diváků odvíjí nefalšovaná a docela divoká pitka zástupců dnešních středních vrstev. V hospodě se sešli jistě už poněkolikáté, aby se uvolnili, pobavili, poseděli v kruhu přátel nebo aspoň známých a hlavně si alkoholem vyrazili mozky z hlavy. S postupující spontánní konzumací lihovin zábava divočí, realita nabírá fantasmagorických rozměrů a z většiny zúčastněných začínají vystupovat jejich za střízliva potlačované frustrace, záště, smutky a nenávisti. A vysvítá také, že tito takzvaní přátelé se o sebe navzájem vůbec nezajímají. Jediné, v čem skutečně vynikají, je zájem o sebe sama a sáhodlouhé monology o své osobě.
Schimmelpfennig hru promyšleně graduje až k naprosté opilecké agónii, která je završena dokonce smrtí jednoho z opilců, jíž si paradoxně nikdo nevšímá. Jakoby něco podobného bylo v rámci pitek této skupiny běžné. Někdo se vyválí ve zvratcích, někdo si rozbije hlavu, někdo si konečně vymáčkne uhra, který jako naschvál vycákne do tváře vedle sedící ženě, někoho přijde z hospody marně odtáhnout jeho zoufalá manželka a někdo smutně básní o nedostupných svěžích tělech adolescentek.
Scéně dominuje velký hospodský stůl obklopený pijany. Problém s viditelností postav, které se divákům nutně zakrývají, řeší autor scény Petr B. Novák a režisér tím, že nad stůl našikmo pověsí zrcadlo, jež do hlediště odráží veškeré dění u stolu a hlavně na odvrácené straně, kam publikum ne zcela vidí. Kromě toho se stůl téměř po celou dobu velmi pomalu otáčí na točně.
Inscenace Ambrózie opět prokazuje, že Divadlo Na zábradlí disponuje řadou osobností a působí po herecké stránce značně vyrovnaně. Přesto se trochu není možné ubránit dojmu, že by se dalo ve vyhrocení celé situace zajít přece jen dál. Opilost jakoby nakonec přece jen nebyla dostatečná, stejně jako svět v této hospodě je pořád ještě málo lidským zvěřincem. Ale i tak má toto představení Divadla Na zábradlí velmi slušnou úroveň.
R. Schimmelpfennig: Ambrózie Režie: D. Czesany Hrají: I. Chmela, P. Čtvrtníček, M. Spurná, M. Mejzlík a další Divadlo Na zábradlí Praha Na programu například v sobotu 15. ledna nebo v pátek 21. ledna
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře