Jak si rostlinné buňky staví stěnu
Základním předpokladem života na Zemi je od samého počátku úspěšné dělení buněk. To je proces naprosto zásadní pro život a množení rostlin i živočichů, současně je však velmi složitý.
Před vlastním dělením musí daná buňka zdvojit veškerý svůj materiál, zejména genetický, aby obě výsledné dceřiné buňky byly úplné. Jinak zahynou. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd zjistili, že pro správné dělení rostlinných buněk je nezbytný bílkovinný komplex zvaný exocyst, a podrobně popsali, jak funguje. A co je neméně zajímavé: jejich poznatky ukazují i to, že dělení buněk rostlin a živočichů je podobnější, než se dosud soudilo. O podrobnosti Jana Olivová požádala Mgr. Matyáše Fendrycha z Laboratoře buněčné biologie Ústavu experimentální botaniky.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
