Konec starých doubledeckerů

O jednom ze zmizelých symbolů Velké Británie v ranní Mozaice hovořil Jaroslav Beránek.

Protože na dnešní den připadá pro mnohé smutné výročí – přesně před pěti lety, 9. prosince 2005, vyjel na svou pravidelnou trasu poslední dvoupatrový autobus typu Routemaster. Bylo to na lince číslo 159. „Je to obrovská škoda, že ztrácíme tak proslulý symbol Londýna. Je to opravdu velká ztráta. Ztrácíme tak mnoho z našich tradic,“ řekl tehdy Andrew Morgan, předseda Asociace vlastníků a provozovatelů Routemastrů. Tedy klasického typu červeného double-deckeru s otevřenou zadní plošinou, jednoho z nejlepších příkladů britského průmyslového designu a skutečně symbolu nejen metropole nad Temží, ale celé Británie. Vždyť nejezdil jen v Londýně, ale v celé řadě jiných britských měst.

Kvůli čemu musely skončit?

Nebylo to ani tak stáří, vždyť to byly mladíci, měly jen něco přes padesát let. Hlavním důvodem byly nároky na bezpečnost provozu a zejména to, že nebyly přístupné vozíčkářům.

Jaký typ autobusů je nahradil?

Na některých linkách nové moderní doubledeckery, do nichž se nastupuje vpředu, u řidiče, který také vybírá či kontroluje jízdné. Ale v řadě tras je nahradily nízkopodlažní kloubové autobusy, které se pro metropoli vůbec nehodí, nepatří do ní. Jsou mnohem delší a zaberou tak na přeplněných ulicích více místa a hlavně mnohými úzkými zatáčkami ani nedokáží projet. Něco takového mohl navrhnout jen hlupák. Obávám se, že jím byl bývalý starosta Londýna Ken Livingstone.

Znamená to tedy, že Routemastry můžeme vidět již jen třeba v muzeu?

V Muzeu londýnské dopravy, které je v Covent Garden, v budově bývalého květinového trhu proslaveného muzikálem My Fair Lady, je skutečně vystaven jeden Routemaster, ale naštěstí byly zachovány dvě takové řekněme turistické linky. Routemastry tak jezdí i dnes na části tras autobusů číslo 9 a 15.

Víte, kdo jejich design navrhl?

Ten krásný design Routemastrů je spojen se jménem Scott, které se váže i ke klasickým červeným telefonním budkám. Ty však navrhl architekt Giles Gilbert Scott, autobusy Douglas Scott, který se svým jmenovcem nebyl v žádném příbuzenském vztahu. Oba však vytvořili něco, co je pro Londýn typické, patří mezi jeho symboly. Routemastry nahradily na počátku svého provozu v britské metropoli tramvaje a trolejbusy. Jak jinak než dvoupatrové. Trolejbusy byly zcela nahrazeny autobusy až v roce 1962, tramvaje skončily o deset let dříve. Dvoupatrové tramvaje i trolejbusy můžeme také obdivovat v Muzeu londýnské dopravy.

Kdy se Routemastry objevily v ulicích Londýna poprvé?

První prototyp dvoupatrových autobusů typu Routemaster (nebo zkráceně RM) se objevil roku 1954 na výstavě dopravních vozidel a hned vzbudil značnou pozornost. Po pěti letech, 6. června 1959, pak z garáží ve Willesden vyjely první RM na linku číslo 8. Celkem jich bylo vyrobeno na 2900, poslední roku 1968. Asi 500 z nich se dožilo 21. století. Ovšem první dvoupatrový autobus – či vlastně omnibus – se objevil v ulicích Londýna již roku 1847, tehdy byl ovšem tažen koňmi. Na počátku 20. století jich jezdilo více než 3500. První skutečné autobusy s benzinovým motorem vyjely roku 1904, ale teprve až po deseti letech zcela nahradily koněspřežení. První červený doubledecker, předchůdce Routemastrů, se v Londýně objevil 2. října 1925. Dnes jezdí v metropoli nad Temží kolem pěti tisíc autobusů, z toho více než 3000 dvoupatrových.

Routemastry se však staly již jen součástí historie, nepočítám-li ty dvě turistické linky, které jste zmínil...

Zřejmě ne zcela. Myslím, že můžeme dnešní povídání o smutném výročí zakončit dobrou zprávou. Právě před měsícem totiž starosta Londýna Boris Johnson představil v depu Muzea londýnské dopravy maketu nového moderního Routemastru, doubledeckeru pro 21. století. Má pochopitelně otevřenou zadní plošinu, ale splňuje veškeré bezpečnostní předpisy a pohodlně se do něj dostanou i vozíčkáři. Oproti svému předchůdci se liší například tím, že na horní palubu vedou dvě schodiště místo jednoho. Prototyp by se měl objevit koncem příštího roku, do provozu by měl být uveden v roce 2012. a spolu s ním by se mohli opět objevit i autobusoví průvodčí, kdysi tradiční povolání. Právě oni spolu s taxikáři patřili k neodmyslitelnému koloritu Londýna.