Nový krok ve výzkumu antihmoty
Antihmota není jen výmysl autorů sci-fi, je to pojem, který hraje v moderní fyzice významnou roli. Vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN se nyní podařilo připravit antiatomy antivodíku, který je jakýmsi zrcadlovým obrazem nám známého vodíku.
K všeobecnému nadšení dokázali – vůbec poprvé – antivodík udržet „při životě“ asi desetinu sekundy, což je dostatečně dlouho, aby ho mohli podrobněji zkoumat. Na to, co vlastně je antihmota a proč vědce tak zajímá, se Jana Olivová zeptala Petra Závady z Fyzikálního ústavu Akademie věd, který se na experimentech v CERN podílí.
Vytvořit antiatomy však vůbec není snadné. Jak se to fyzikům z CERN nakonec podařilo a co si od tohoto převratného experimentu slibují – to nám Petr Závada z Fyzikálního ústavu Akademie věd poví v některém z příštích příspěvků Jany Olivové.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
