Nové knihy 4. 11. 2010

Nakladatelství Dauphin vydalo prózu francouzského spisovatele Juliena Gracqa, autora tzv. druhé surrealistické vlny, jehož život se uzavřel v roce 2007. Pod titulem Zasmušilý krasavec se nám dostává do rukou spisovatelova druhotina z pětačtyřicátého roku, jíž předcházel i u nás přeložený debutový román Na argolském zámku, a poté následovaly oceňované knihy Pobřeží Syrt či Balkón v lese. Všem Gracqovým prózám, včetně té nyní vydané, je společná výrazová výlučnost, imprese, tajemnost až fantomatičnost, logika snu i projekce vnitřního bytí do popisu vnějšího světa. Deníková próza Zasmušilý krasavec zachycuje léto v Bretani, kde tráví prázdniny podivínský hrdina, ohlížející se za svou životní cestou. „Stárnu a zdá se mi,“ říká v úvodu, „že jsem nezachytitelně vyklouzl z času, který trávíme životem, do času, který trávíme pozorováním toho, jak život ubíhá“. Ano, čtenář, který očekává dramata a dějové zvraty, bude zklamán. Ctitelé lyrizované prózy, subtilních metafor a francouzsky průsvitného filozofování budou oslněni, stejně jako bretaňské slunce v tomto textu přesvěcuje a zprůsvitňuje skutečnost, kterou mění na halucinačně „rozplývavý obraz světa“. Autor totiž dokáže vydestilovat myšlenku či minimálně poezii z každého záchvěvu události a dokonce i z nehybnosti. Pokud se čtenář naladí na stejnou vlnu, pocítí v tomto zdánlivě statickém vyprávění zřetelnou vnitřní dramatičnost. Zásluhu na tom má i výtečný překlad Miroslava Drozda.

Z dalších nových knih jmenujme např. publikaci připomínající osobnost jezuitského misionáře a světce Františka Xaverského, jenž v 16. století podnikl řadu misijních cest do Asie. Svazek Františku Nebeský, vyslanče přesmořský, uspořádaný Alenou Fidlerovou, se však nezaměřuje na světcův život, nýbrž na jeho posmrtný kult. Řada modliteb, básní, traktátů či kázání české provenience odráží dobový literární svéráz i půvabnou lidovou zbožnost založenou na víře v zázraky a legendy. Včetně té o mořském krabovi, který Františku Xaverskému přinesl krucifix ze dna oceánu, kam mu spadl poté, co s ním zázračně utišil rozbouřenou hladinu. Knihu vydalo nakladatelství Pistorius a Olšanská.

Nakladatelství Host připravilo studii literárního teoretika Miroslava Balaštíka o tuzemské poezii 90. let 20. století. Básnická generace, která vstupovala do již svobodného prostoru, se musela vyrovnávat s přílivem dříve umlčovaných děl z exilu a samizdatu a také s nastupující postmodernou. Její východiska, konstanty, dominanty, poetiky, polemiky i kritické ohlasy hodnotí Miroslav Balaštík v knize Postgenerace.

Na konec jsem si nechal publikaci folkloristky Kamily Skopové. Jmenuje se Rodinné svátky o století zpátky a navazuje na několik podobně koncipovaných titulů, ohlížejících se za vánočními a velikonočními obyčeji či za dávnými dětskými hrami. Tentokrát autorka křísí ze zapomnění oslavy a rituály rodinné, k nimž patřilo např. uvítání dítěte na svět, křestní trachta, zásnuby, svatební obřadnost, ale také zvyklosti spjaté s odchodem člověka ze světa. Knihu vydalo nakladatelství Akropolis.