Z Německa: Jakou má cenu Jörn Klare?
Jakou mám cenu - se ptá novinář Jörn Klare ve své knize. A nakonec se mu i podaří zprostředkovat konkrétní obnos - přesně na euro a cent. Klareho publikace je až krutá svou věcností. Jedná se zde přece o člověka, předesílá naše spolupracovnice v Německu Eva Novak.
Autor se vydá na cestu za poznáním své peněžní hodnoty. Chce vědět, jakou má jeho osoba jako zboží cenu. V tržním světe nabídky a poptávky musí být přece možné se dobrat konkrétního výsledku - i v případě lidského materiálu.
Ledvinu je v Indii možné koupit již za 300 eur. Dítě k adopci z Afriky lze získat - po vyřízení všech nezbytných formalit - za 20 tisíc. A z Albánie si můžete odvézt domů ženu za pouhých 800 eur. To je pro srovnání cena luxusního automatického vysavače, který je momentálně nabízen na německém trhu. A pak že člověk není zboží?
Ve skutečnosti se hodnota lidského života přepočítávaná na peníze nejen ve vzdálených zemích, ale již dlouho i v Evropě. Konkrétně v Německu položil Jörn Klare tuto otázku ekonomům, politikům,filozofům, ale i farářům a kolemjdoucím. Ptal se také v nemocnicích, ve vězeních, v osobních odděleních firem, i své dcery. Jakou mám pro vás, pro tebe, cenu, vyjádřeno v číslech? Pro všechny dotazované měl konkrétní nabídku: Sto kilo živé váhy, bez ukončeného akademického vzdělání, ale s bohatými životními zkušenostmi. Umí velmi dobře psát, ale jen podprůmerně hrát fotbal. Není nejmladší, ale do osmdesátky má ještě daleko.
Respondenti měli Klareho otázku zodpovědět pouze z hlediska ekonomické rentability nabízeného objektu. Není jistě tajemstvím, že valná většina firem financuje zvyšování kvalifikace zaměstnanců jen do určitého věku, stejně tak lékaři zvažují, zda se ‚vyplatí' voperovat 75letému pacientovi umělé kyčle. Politici žonglují s nedostačujícími finančními prostředky a rozhodují, které městské čtvrti dopřejí více bezpečí.
Smí si člověk vůbec takové otázky pokládat? Je legitimní zpochybňovat lidskou důstojnost v rámci hospodárnosti? Jak autor zjistil: ano, lidská důstojnost je napadnutelná a zpeněžitelná - přinejmenším, když se to vyplatí. 3,5 milionů eur, říká národohospodář- to je průměrná hodnota jednoho ‚statisticky podchyceného' života v Německu. K tomuto číslu dospěli statistikové tak, že vydělili to, co je průměrné obyvatelstvo ochotno platit, aby se udrželo při životě, jeho průměrnou úmrtností. Tento výsledek je ale sporný. Jak známo existuje tisíce způsobů, jak z obyvatel vylákat finanční prostředky, které údajně slouží k udržení a prodloužení života.
2000, říká Günter von Hagens, známý preparátor mrtvol. Na 40 eur oceňuje lidský život vyčerpaná doktorka v sociálně slabé okrajové městské čtvrti. To je obnos, který dostává od zdravotní pojišťovny čtvrtletně za ošetření jednoho pacienta. Nebudu vás již déle napínat a prozradím vám, jaké sumy se autor dopátral. Jeho tržní cena činí 1.129.328,21 eur.
Autor publikace, Jörn Klare se narodil v roce 1965. Je tvůrcem reportáží a dokumentů mimo jiné pro Deutschlandfunk a týdeník Die Zeit. Za reportáž ‚Bazar spravedlnosti světa'(Der Weltgerechtigkeitsbasar) získal v roce 2008 cenu německé evangelické církve (Robert-Geisendörfer-Preis).
Jörn Klare: "Was bin ich wert? Eine Preisermittlung", nakladatelství Suhrkamp 2010, 268 stran
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.