Budoucnost výzkumu kosmického záření
Vědci v obrovské mezinárodní observatoři pojmenované po francouzském fyzikovi Pierru Augerovi vstupují do další etapy výzkumů: právě umístili poslední z celkem 1660 pozemních vodních detektorů, které slouží ke zkoumání částic kosmického záření o extrémně vysokých energiích. Ty jsou tak obrovské, že zatím není s jistotou znám žádný proces, jakým by mohly vznikat. Největší světová observatoř umístěná v argentinské pampě se proto snaží najít vysvětlení. Do projektu je zapojeno přes 370 vědců a techniků ze 17 států - včetně českých odborníků. Přestože vědecká data sbírají teprve relativně krátce, už přinesli důležité poznatky, které mohou pomoci vysvětlit zdroje a povahu dosud záhadných částic. Už teď se ale chystají další projekty - jak v rozhovoru s Janou Olivovou říká doktor Michael Prouza z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka