6. 3.

5. březen 2008

Fellegini Klezmer Gipsy: Oyfn veg steyt a boim Ojfn veg štejt a bojm - tam u cesty stojí strom - tak to je název alba, které vyšlo v roce 2005 a nahrála jej v Maďarském rozhlasu skupina Fellegini Klezmer Gipsy Band. Jak sám název ansámblu napovídá - na albu se mísí romský a židovský hudební temperament, navíc nejlepších muzikantů současné maďarské hudební scény. Cimbalistou není nikdo jiný než slavný Kalmán Balogh, sólista - operní pěvec Balázs Fellegi je současně také jedním z nejlepších žijících interpretů aškenázských písní. Úvodem si poslechněte podání Fellegini Klezmer Gipsy Bandu písničku "Budapešť". Židovský mládenec si v ní stěžuje, že se mu krásná polská dívka z Lodže jenom posmívá. A jak text písně končí? Ať jdou k čertu všechny proradné ženské! Pojď, Cigáne, zahraj mi písničku!

1. Budapescht 2:23

Posloucháme klezmer v podání maďarského ansámblu Fellegini Klezmer Gipsy Band. Zpívá Fellegi Balázs. Co si pod pojmem klezmer můžeme představit? Klezmer - to je lidová hudba aškenázských židů, ve které se prolínají vlivy rozličných hudebních tradic národů východní Evropy, zvláště moldavsko-valašské oblasti a Bessarábie, spojených se specificky židovským hudebním projevem ovlivněným východoaškenázskou synagogální tradicí a chasidskými náboženskými lidovými písněmi. Do repertoáru židovských muzikantů pronikaly i populární melodie. Židovští muzikanti - tzv. klezmorim - měli mnoho společného s romskými muzikanty. Hudba byla jejich obživou, hráli při nejrůznějších slavnostních příležitostech a museli hrát takovou hudbu, kterou chtěli jejich posluchači. Většinou neznali noty, disponovali neobyčejnou hudební pamětí a byli mistry improvizace. Často docházelo i k přímému ovlivňování, protože mnohé kapely byly smíšené. Na tradici takovýchto smíšených kapel navazuje i romsko-židovský maďarský ansámbl. Fellegini KlezmerGipsy Band. Jejich albu dala jméno další písnička, která v dnešním Spektru zazní. "Ojfn veg štejt a bojm" - Venku u cesty stojí strom. Strom u cesty, vystavený všem nepřízním počasí, je obrazem židovské diaspory.

2. Oyfn veg steyt a boim 4:43

V písničce Der kleine Tzigainer se představí virtuozním sólem Boros Matyás - houslista Fellegini KlezmerGipsy Bandu. v písničce vypráví malý romský chlapec svůj příběh. Přišel o otce i o matku, zbyly mu jen housličky, aby jimi vyzpíval svůj žal.

3. Der kleine Tzigainer 3:59

V následující skladbě ožívá svět Židovského divadla. První profesionální židovské divadlo bylo založeno kolem roku 1830 ve Varšavě. Do konce 19. století vznikla židovská divadla i ve všech ostatních velkých evropských městech. Hrálo a zpívalo se v nich v jidiš - jazyce ašenázských židů. Do jejich repertoáru patřily především satirické hry a Purímšpíl vyprávějící příběh o královně Ester. V souvislosti s velkou přistěhovaleckou vlnou do Ameriky bylo v meziválečném období založeno židovské divadlo i v New Yorku. Právě pro New Yorský "Yiddish theatre" napsal Aaron Lebedieff písničku Rumenyje. Krutě se vysmívá přistěhovalcům z Rumunska, kteří přišli do Ameriky hledat štěstí a nabádá je, aby se vrátili domů k mamalize - pokrmu z kukuřičné mouky - a nádeničině.

4. Rumainye (A.:Aaron Lebedieff) 4:37

Písnička Draj techterlech - Tři dcery - tvoří kmenový repertoár každého souboru, který se vážně zabývá klezmerem. Napsal ji na počátku dvacátého století Mordechaj Gebirtig a vypráví v ní příběh známý z literárního zpracování Šaloma Alejchema - Tevje vdává dcery a končí přáním Klezmer špíl!

5. Drei Techterlech ( A:Mordechaj Gebirtig) 6:12

6. Avreml der Marvicher 5:42

7. Dudele 5:21

autor: Kateřina Andršová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.